PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Moravskoslezský kraj>>Zprávy z regionů>>ROZHOVOR | S Davidem Váhalou o obnově Modrého pavilonu

Zpravodajství

Moravskoslezský kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Davidem Váhalou o obnově Modrého pavilonu

16. 3. 2024 Propamatky.info: Výstavba pavilonu ve druhé polovině 60. let 20. století Výstavba pavilonu ve druhé polovině 60. let 20. století | Foto: Fotoarchiv Slezského zemského muzea | Licence: Všechna práva vyhrazena STĚBOŘICE, NOVÝ DVŮR (OPAVSKO) | V rámci obnovy zdejšího arboreta probíhá rekonstrukce architektonicky cenného Modrého pavilonu z 60. let 20. století , který je nedílnou součástí výstavního areálu. Na detaily jsme se zeptali náměstka Slezského zemského muzea.

Můžete ve stručnosti přiblížit historii Arboreta Nový Dvůr, respektive Modrého pavilonu?
Počátky zámeckého areálu a přilehlého parku sahají do 19. století. Historie zdejšího zámeckého parku se začala psát v letech 1906–1928. Tehdejší majitel zdejšího zámku Quido Riedel nechal vybudovat areál, ve kterém rostlo na pět set druhů původních i exotických rostlin. Po odchodu Quida Riedela v roce 1928 se areál významněji nerozvíjel, obrat k lepšímu přišel až v roce 1958, kdy se stal součástí Slezského zemského muzea. Po roce 1945 byl areál zkonfiskován a v 50. letech 20. století se dostal do správy Slezského zemského muzea, které zde zřídilo arboretum. Původní zámecký areál byl významně rozšířen a od 60. let zde poté probíhala stavební aktivita, ze které vzešlo několik výraznějších staveb. Jednou z nich je právě takzvaný Modrý pavilon vystavěný v roce 1967 podle projektu architektky Anny Friedlové. V době vzniku se jednalo o kvalitní moderní architekturu, která je dnes velmi pozitivně hodnocena.

Co vše bylo provedeno?
Objekt je momentálně očištěn od všech pozdějších nánosů. Proběhla výměna rozvodů sítí, byla osazena nová okna a dveře respektující původní projekt. Obnovena byla fasáda a momentálně se chystá modrý nátěr exteriérových kovových prvků. V interiéru dochází k posledním stavebním úpravám, stavba je takřka dokončena a bude se vybavovat expozičním mobiliářem.

Které kroky mají následovat?
Na počátku jsme pracovali s variantou částečné rekonstrukce, kterou jsme záhy přehodnotili, a pustili se tak do totální rekonstrukce. Objekt bude plně rehabilitován ve vztahu k původnímu projektu Anny Friedlové a upraveno bude také okolí pavilonu, aby byl dodržen koncept maximálního prostoupení interiéru s exteriérem. Momentálně je největším problémem dohledání podoby vitrají od Věry Tošenovské Kanczucké, které byly v minulosti odstraněny a které chceme také obnovit. V tomto pololetí bude celý projekt úspěšně dokončen a objekt zpřístupněn veřejnosti.

Jaká je struktura financování celého projektu?
Na prvotní fázi projektu jsme získali příspěvek od našeho zřizovatele, kterým je Ministerstvo kultury. Po přehodnocení celého projektu jsme se rozhodli původní rozpočet výrazně navýšit z našich zdrojů, aby mohla být realizována kompletní rekonstrukce objektu a jeho přilehlého okolí.

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
Situace s kvalitními řemeslníky, příp. stavebními firmami je na českém trhu dlouhodobě problematická. Zvláště u státních příspěvkových organizací, které zakázky soutěží a kde je jedním z hlavních kritérií vždy cena. Zde je opravdu nutné, aby kontrola investora probíhala takřka neustále, neboť pouze tím je možné pohlídat výslednou kvalitu zakázky. Proto naše provozně-investiční oddělení monitoruje situaci na staveništi a komunikuje s řemeslníky a dodavateli. Zkušenosti a kontakty sdílet můžeme, ale vždy záleží na konkrétním projektu.

Další informace naleznete na stránkách SLEZSKÉHO ZEMSKÉHO MUZEA.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info