PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Ivo Dokoupilem o obnově kostela sv. Jiří v zaniklé vsi Pelhřimovy

22. 11. 2015 Ivo Dokoupil je koordinátorem dobrovolníků Hnutí DUHA Jeseníky. | Foto: Archiv Ivo Dokoupila | Licence: Všechna práva vyhrazena SLEZSKÉ RUDOLTICE (BRUNTÁLSKO) | Kostel sv. Jiří v zaniklé obci Pelhřimovy na česko-polském pomezí by byl téměř jistě odsouzen k zániku nebýt jeho „znovuobjevení“ a snahy řady dobrovolníků jej obnovit. V rozhovoru o tom více říká Ivo Dokoupil z Hnutí DUHA Jeseníky.

Kdy jste se rozhodl, že se pustíte do obnovy velmi zanedbaného kostela sv. Jiří v zaniklé vsi Pelhřimovy na Bruntálsku? A jaká byla vaše hlavní motivace?
Od roku 2000 jsme se v rámci ekovýchovných táborů kolem kostela každé léto pohybovali a snažili se jej vysekat z pralesa, opravit trhliny ve střeše tam, kde na to naše síly stačily. Jelikož církev neměla o opravu kostela zájem, víceméně z recese jsem v roce 2005 požádal katolické biskupství v Ostravě o bezúplatný převod kostela na naše sdružení. Církev nám okamžitě vyšla vstříc a začal nekonečný lov na granty. V roce 2006 pod tlakem sněhu spadla část střechy. Tak jsme se rozhodli udělat střechu i se stropem úplně znovu. Motivace byla jednoduchá: zachránit unikátní památku, pozůstatek komunisty zničené vesnice Pelhřimovy, pro další generace a pro následnou obnovu vesnice. To místo má úžasnou atmosféru, velice silný genius loci, je tam cítit přítomnost zaniklé obce, osudy lidí, kteří tam po staletí žili, měli své domovy. Zůstaly žel jen základy budov, zasypané studny, rozsáhlé ovocné sady. Celý ten kraj je postižený odsunem německy hovořících obyvatel a je třeba to vše, co zaniklo, znovu obnovit. Na obnově kostela se řadu let podílejí dobrovolníci, které koordinuje Hnutí DUHA.

Jak došlo k této spolupráci a jak ji hodnotíte?
15 let už každoročně organizujeme pro mládež ekovýchovný tábor na Osoblažsku. Začínali jsme údržbou biokoridorů a pak jsme společně s účastníky tábora „objevili“ kostel sv. Jiří, který se postupně stal naším majetkem. Na našem táboře se už vystřídalo několik set lidí. Přicházejí sem jako šestnáctiletí nebo o něco starší a mají možnost se tady něco naučit, podílet se na obnově postiženého, ale nádherného kraje. A pak vyrostou a odejdou do světa a přijdou další. Ale rádi na tábor vzpomínají, vracejí se sem po letech nebo se ozývají. Upřímně řečeno bez jejich dobrovolného každoročního pracovního nasazení bych asi v sobě nenašel sílu v té nekonečné práci pokračovat. Každý rok něco uděláme, ale vzhledem k velikosti kostela a k celkovému rozsahu prací je to vždycky jen jako kapka v moři.

Na jakých pracích se dobrovolníci doposud podíleli? A co vše se vám již podařilo opravit?
Rekonstrukci kostela jsme začali od opravy stropu a střechy. Kvůli statickému zajištění jsme do korunního zdiva zazdili betonový pozední věnec, jeřábem na něj položili nové modřínové stropní trámy a na to vztyčili rekonstruovaný krov, na něj se pak položila krytina. Stejně tak jsme zrekonstruovali unikátní dřevěnou kostelní věž. To vše byly hodně odborné práce, to dobrovolníci dělat nemohli. Ze začátku jsme se proto s nimi věnovali úpravám terénu a rekonstrukci sakristie, kde bylo hodně práce se spárováním kamenného zdiva. Teď už máme objekt pod střechou a začali jsme postupně opravovat vnitřní omítky, to dobrovolníky hodně baví, je to práce, která je vidět. Vedle toho jsme ještě například obnovili dvě studny jako základ pro nové osídlení obce.

Z jakých finančních zdrojů rekonstrukci památky realizujete?
Naše nezisková organizace nemá žádné vlastní zdroje a jsme odkázání na dary a granty. Nejvíce financí jsme získali od Ministerstva kultury a krajského úřadu v Ostravě. A občas nám pomoc poskytnou jednotliví dárci, buď pomůžou fyzicky, třeba s odvozem materiálu, nebo i finančně, jako třeba majitel místních stavebnin Gerhard Kubný, jehož důvěru jsme si získali, nám věnoval kolem 200 tisíc korun.

Jaké by měl mít kostel sv. Jiří do budoucna využití?
Našim dlouhodobým cílem je obnovit vesnici, kterou komunističtí plánovači nechali celou odstřelit v roce 1949. Ve spolupráci s obcí Slezské Rudoltice chceme dosáhnout změny územního plánu a pak vzniknou v Pelhřimovech zajímavé stavební pozemky. Osoblažsku se odjakživa přezdívalo Slezská Haná, je to úrodný kraj a je tam mimořádně čisté životní prostředí. Kostel se stane kulturní základnou obnovené vesnice. S kulturou jsme ostatně již začali. Letos se například konal již druhý ročník hudebního festivalu, na který se sem sjelo na 300 diváků. Takže kostel již začal žít a plnit svou funkci, pro kterou si jej kdysi obyvatelé Pelhřimov svépomocně postavili: setkávat se navzájem a setkávat se s něčím, co nás přesahuje a bude tady, i když my pomineme.

Více informací o aktivitách k záchraně kostela sv. Jiří a Hnutí DUHA Jeseníky naleznete na portálu PROPAMÁTKY v KATALOGU SLUŽEB.

Fotogalerie

 

 

Téma: Kostely Sakrální památky Příklady dobré praxe Neziskové organizace Dobrovolnictví Krajské dotace Dotace Ministerstva kultury Všechna témata