Hlavní strana>>Zpravodajství>>Moravskoslezský kraj>>Tipy a inspirace>>Komentované prohlídky míst spojených s dobýváním vzácných kovů v Suché Rudné
2. 8. 2017
Výhled ze Suché Rudné na sousední Andělskou Horu | Foto: Robert Hlaváček - Wikimedia Commons
Zájemci o dopolední část komentované prohlídky se sejdou v 9.30 hodin na autobusové zastávce v Andělské Hoře. Na této trase jsou naplánovaná celkem čtyři zastavení a její celková délka bude asi 10 kilometrů. Těšit se mohou na středověké důlní tahy dílčího revíru Zlatý jelen na jihozápadním svahu Anenského vrchu, rýžoviště nad Kyselkou, zastavení v Kyselce a na závěr navštíví důlní tahy s dobývkou na Pochbuschi. Návrat do Suché Rudné je plánován mezi 12. a 12.30 hodinou.
Odpolední část se uskuteční v okolí Suché Rudné a délka trasy bude asi pět kilometrů. Zájemci se sejdou před kaplí Nejsvětější Trojice ve 13 hodin a jejich kroky povedou přes povrchové dobývky Podmáslí, Velká žíla, Měkká žíla a důl Barbora. Návrat do Suché Rudné je plánován mezi 14.30 a 15. hodinou. Oba prohlídkové okruhy doprovodí odborným komentářem Viera Večeřová a Josef Večeřa.
V Suché Rudné, místní části obce Světlá Hora, se nachází řada pozůstatků po hornické činnosti. Nepřehlédnutelné jsou zejména velké povrchové dobývky související s nejstaršími fázemi těžby zlata, která zde probíhala s různou intenzitou od středověku až do začátku 20. století. I když se předpokládalo, že počátky zdejšího dolování jsou spojeny se založením Bruntálu v době před rokem 1213, přímé důkazy dlouho nebyly k dispozici. Teprve archeologický výzkum v roce 2013 odkryl v hloubce téměř pěti metrů pod povrchem pozůstatky dřevěných konstrukcí používaných při rozplavování vytěženého materiálu, které se podařilo dendrochronologicky datovat do 30. let 13. století.
Od 15 hodin se v kapli Nejsvětější Trojice v Suché Rudné uskuteční vernisáž výstavy s názvem Zlatorudná krajina. Dobývání vzácných kovů v Andělskohorském rudním revíru, která potrvá až do 30. září.
Více informací naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU nebo FACEBOOKU.
Autor: Kristýna Ševčíková
Zdroj: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě