Hlavní strana>>Zpravodajství>>Moravskoslezský kraj>>Moravskoslezský kraj>>Obnova opavského Müllerova domu
26. 7. 2019
Müllerův dům obdélného půdorysu je obklopený zahradou a nachází se v místě městských hradeb. | Foto: Roman Polášek
Stěžejní fáze obnovy zahrnovala zejména konverzi domu na expozici se zázemím podle projektu architektonické kanceláře ATELIER 38. Novými prvky jsou například výtah nebo prostor kavárny, který funguje také jako obchod se suvenýry. Spojení se stávajícím objektem muzea je realizováno formou podzemního propojovacího krčku s ukázkou archeologického výzkumu. Opravou prošel krov s valbovou střechou s vytvořením půdní vestavby pro výstavní účely. Nemalou část úprav doznala také zahrada osázená původními odrůdami zdejších ovocných stromů včetně opravy historizujícího oplocení.
Soudobě pojatá archeologická expozice přibližuje proměny areálu původního městského hradu. K vidění jsou tak nejen předměty vztahující se k opavskému zámku, ale také archeologické nálezy z průběhu rekonstrukce. Zastoupeny jsou zde i cenné archeologické a historické muzejní sbírkové předměty opavské a slezské provenience. Velký reprezentační sál je připraven pro přednášky a rozličné kulturní akce. Budova byla veřejnosti prvně zpřístupněna v rámci Slezské muzejní noci a následovat mají dvě výstavy. Archeologická expozice bude otevřena také u příležitosti podzimního Mezinárodního dne archeologie.
V místě památkově chráněného Müllerova domu se původně nacházel hradní mlýn, napájený vodou z hradního příkopu. Během 16. století byl objekt proměněn na hradní kuchyni, před polovinou 17. století sloužil jako sýpka. Z pozdější přestavby na obytné účely jsou dochované například klenby v suterénu nebo trámové stropy. Ve 20. letech minulého století byly realizovány stavební úpravy související s adaptací na knihovnu Slezského zemského muzea. Zahradní sochařská výzdoba byla před 10 lety přemístěna do muzejních depozitářů a částečně na zahradu za Palácem Razumovských.
Více informací naleznete na stránkách SLEZSKÉHO ZEMSKÉHO MUZEA. Detaily o stavbě naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.
Autor: Kryštof Havlice
Zdroj: Slezské zemské muzeum