PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Moravskoslezský kraj>>Památky a finance>>Bazilika ve Frýdku prochází rozsáhlou obnovou

Zpravodajství

Moravskoslezský kraj

zpět

 

Bazilika ve Frýdku prochází rozsáhlou obnovou

4. 10. 2024 Propamatky.info: Celkový pohled na baziliku Navštívení Panny Marie Celkový pohled na baziliku Navštívení Panny Marie | Foto: Archiv biskupství ostravsko-opavské | Licence: Všechna práva vyhrazena MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ | Dominanta Frýdku, někdy přezdívaná „Slezské Lurdy“, byla papežem Janem Pavlem II. povýšena na basilicu minor. Aby zůstala uchována i pro další generace, je tu náročný plán záchrany. První návštěvníci by se z obnovené památky měli těšit v květnu 2026.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie byl postaven na místě, kde v polovině 17. století podle pověsti dělníci nalezli při kopání hlíny kamennou sochu Panny Marie, kterou přenesli do farního kostela. Dalšího dne se ale nacházela znovu na původním místě. Zde byla nakonec ponechána. Jiný pramen však uvádí, že sochu nechal roku 1665 vytesat František Eusebius z Oppersdorfu. Jisté však je, že od poloviny 17. století do Frýdku přicházelo množství poutníků, kterých po vybudování dřevěné kaple nad sochou roku 1706 stále přibývalo. Základní kámen kostela byl položen roku 1740, stavbu vedl Bartoloměj Wittwer. Roku 1759 byl chrám vysvěcen, avšak až roku 1777 byly dostavěny obě barokní věže a chrám byl tak zcela dokončen. Socha Panny Marie byla umístěna nad svatostánek. Frýdek tak získal dominantu, díky níž je občas nazýván „Slezské Lurdy“.

Do Frýdku přicházeli poutníci až z Hané (Tovačova, Velké Bystřice a Klenovic), Haliče a Slovenska (Bytče, Čadce, Turzovky). Tak například již v době výstavby chrámu v letech 1753–1763 dosáhl počet poutníků čísla 169 690 při 464 procesích. V roce 1750 se při návratu poutníků z tovačovské pouti prolomil ve Frýdku most přes rozvodněnou řeku Ostravici a 7 poutníků tehdy utonulo. Protože zemřeli při návratu z pouti, byla jejich těla pohřbena přímo v nově vystavěné kryptě. Kromě nich jsou zde pochováni také kněží, kteří působili na tomto poutním místě v 18. století.

Význam chrámu byl podtržen 30. srpna 1999, kdy kostel získal od papeže Jana Pavla II. titul basilica minor. Tento poutní kostel je od roku 2018 prohlášen národní kulturní památkou.

Vzhledem ke stáří objektu a vzhledem k období uplynulého od posledních zásadnějších oprav se na kostele vyskytuje řada závad, které ohrožují zachování částí památky v plném rozsahu, neumožňují plné zpřístupnění a využívání nebo které neprezentují památku v její původní podobě. Krypta pod kostelem není již několik let zpřístupňována s ohledem na drolící se zdivo v klenbách. Oltář v kapli sv. Kříže je poškozen a z toho důvodu není kaple otevřena pro veřejnost. Varhany vykazují technické závady způsobující pokles tlaku a tím pádem rozladění nástroje při hře. Hodinový stroj má pokažené natahování. Vnitřní omítky v kostele jsou na několika místech degradovány a vnitřní výmalba celého kostela je po více než 40 letech od poslední výmalby rovněž na řadě míst degradovaná, navíc stylově neodpovídá baroknímu interiéru baziliky. Části interiéru, které jsou uměleckořemeslnými díly (zábradlí ochozů, korintské hlavice sloupů), jsou rovněž překryty nevhodnými neautentickými nátěry. Původní mramorování soklu v interiéru již opadávalo a bylo odstraněno, odkrytý pískovec soklu opět neodpovídá původnímu baroknímu řešení interiéru. V bazilice chybí vybavení pro návštěvnický provoz.

Pro odstranění uvedených poškození a nedostatků připravila Římskokatolická farnost Frýdek ve spolupráci s architektem Markem Štěpánem a řadou restaurátorů projekt na obnovu interiérů. S podporou Biskupství ostravsko-opavského podala následně farnost žádosti o dotace, aby bylo možno tyto opravy provést. Z evropských fondů se prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu podařilo zajistit 33 milionů, z Moravskoslezského kraje farnost získala podporu ve výši 5 milionů korun a statutární město Frýdek-Místek přispěje 4milionovou částkou. Celkové náklady byly propočítány na 47 milionů korun, takže farnost potřebuje prostřednictvím sbírek nyní získat ještě cca 5 milionů korun.

Po realizaci projektu bude památka zajištěna pro další uchování a bude zamezeno degradaci a snižování hodnoty památky v dalším období. Bude opravena a zpřístupněna krypta včetně expozice a nové úpravy vstupu do krypty. Nový vstupní objekt bude vytvarován jako baldachýn z masivního dřeva vznášející se nad schodištěm do krypty. Ostatky zesnulých uložených v kryptě budou odborně upraveny a prezentovány včetně nového osvětlení a doplňkové expozice. Budou opraveny varhany tak, aby byly technicky funkční a vyhovovaly provozu při bohoslužbách i koncertům. Bude opraven hodinový stroj, aby fungovalo natahování. Budou obnoveny lokálně poškozené omítky a celý kostel bude nově vymalován v souladu s barevností interiérových prvků. Dále budou restaurovány části interiéru, které jsou uměleckořemeslnými pracemi – dřevěná a štuková zábradlí ochozů, štukové korintské hlavice sloupů v celém kostele a oltář v kapli sv. Kříže včetně sochařské výzdoby. Bude obnoveno rovněž dvoubarevné mramorování celého soklu v interiéru a bude také doplněno vybavení pro návštěvnický provoz – recepce pro průvodce a další vybavení.

Znovuotevření kostela včetně jeho denního zpřístupnění pro návštěvníky je plánováno na květen 2026. Kromě hlavní lodi kostela bude nově v běžném návštěvnickém provozu zpřístupněna také krypta pod bazilikou a kaple sv. Kříže s restaurovaným oltářem.

Návazným projektem, plánovaným na roky 2027–28, bude obnova vnějších fasád a výplní otvorů, které už po 30 letech od poslední opravy potřebují nové nátěry a drobnější opravy. Rovněž pro tento navazující projekt již farnost připravila dokumentaci a je požádáno o dotaci z EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.

Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadech krajů Pardubického, Jihočeského, Královéhradeckého, Plzeňského, Středočeského, Ústeckého, Moravskoslezského, Karlovarského a Magistrátu hlavního města Prahy. On-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.

Přečtěte si také další články:

Autor: Miroslav Přikryl

Zdroj: Moravskoslezský kraj

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info