Hlavní strana>>Zpravodajství>>Moravskoslezský kraj>>Opravené památky>>ROZHOVOR | Se Zuzanou Bajgarovou o proměně někdejších jatek v galerii
13. 5. 2022
Interiér po rekonstrukci | Foto: Lukáš Kaboň
Můžete ve stručnosti přiblížit historii areálu a postup úvah o jeho obnově?
Letos uplyne 141 let od chvíle, kdy na samém konci Stodolní ulice vyrostla nejstarší část areálu městských jatek. Zahájení běžného provozu připadlo na červen 1881, trvalo ještě více než 10 let, než se z nich stal plnohodnotný městský podnik. S překotným růstem počtu obyvatel města držela krok i městská jatka, která byla rozšiřována a procházela modernizací. Poslední velká modernizace jatek proběhla v období první Československé republiky, kdy došlo k vytvoření takzvané Velké Ostravy sloučením Moravské Ostravy s šesti sousedními moravskými obcemi. V této fázi vznikla na nároží Porážkové a Stodolní ulice nejnovější část jatek, která se od starších budov z červeného zdiva výrazně odlišovala svým strohým vzezřením a bílým nátěrem. Lze říci, že jatka fungovala jako městský podnik až do roku 1951, kdy byla znárodněna a jejich správu převzal podnik Ostravský průmysl masný. O svou původní funkci objekt přišel v roce 1965, kdy se potravinářská produkce přesunula do nového kombinátu v Martinově. Poté byl areál využíván jako sklady a provozovny, avšak budovy chátraly. Jejich rekonstrukci se nepodařilo zahájit ani v 90. letech 20. století. Až v roce 2016 vedení města Ostravy odkoupilo zdevastované budovy a vypsalo architektonickou soutěž na jejich konverzi, která byla vyhodnocena v roce 2017. Stavební práce byly zahájeny v dubnu 2020.
Jak a v čem konkrétně byla obnova nejvíce náročná?
V podstatě se jedná o rekonstrukci více než 100 let starého objektu ležícího na brownfieldu s kontaminovanou zeminou, kterou bylo nezbytné lokálně vykopat a odvézt. Objekt bylo potřeba dodatečně staticky vyztužovat tak, aby bylo možné jej pro uvažované účely využít. Obtížné bylo také najít vhodný způsob zachování genia loci daného místa, mimo jiné zachováním původního vzhledu cihlové fasády, přestože na její nově budované nebo opravované části byly použity nové cihly. Vzhledu, který má připomínat ten původní, zašlý, bylo dosaženo speciální finančně a časově náročnou patinací. Nesnadná byla také příprava a realizace otočných stěn, které nemají v naší republice, a možná ani v regionu střední Evropy, obdoby. Jedná se o technologický unikát.
Které práce jsou nyní dokončovány a nakdy je stanoven termín otevření?
Především se dokončují vnější fasády a vady a nedodělky nebránící užívání objektu. Slavnostní předání stavby galerii PLATO je plánováno na 16. května. Lidé si mohou rekonstruovanou budovu bývalých městských jatek prohlédnout v rámci měsíce otevřených dveří, který je připraven v termínu od 16. května do 10. června spolu s výstavami a doprovodným programem. Kompletní dokončení včetně vybavování interiéru tak bude probíhat ještě v průběhu léta a galerie tam zahájí svou činnost první výstavou v září tohoto roku.
Jak se oživení areálu projeví v rozvoji lokality v okolí Masné ulice?
Město Ostrava pokračuje v rozvoji celé lokality. Jednotlivé kroky směřují k propojení a oživení místa, za současného respektu k historickým souvislostem, s důrazem na rozvoj bydlení, podporu kultury a služeb. Kromě rekonstrukce historických městských jatek současně dojde k proměně přilehlého veřejného prostoru. Díky tomu získá veřejnost další zajímavé místo k trávení volného času. Pokračují také přípravné fáze na prodloužení ulice Masné a cílem je propojit ulici Janáčkovu a Stodolní, nyní probíhá společné povolení. Již v loňském roce byla dokončena výstavba prvního sedmipodlažního bytového domu na křížení ulic Janáčkova a Masná. Společnost Linkcity Czech Republic předložila záměr nové výstavby, která nabídne v centru města veškeré atributy žádaného bydlení, přičemž architektonické řešení objektu zrcadlí historickou stavbu jatek.
Jak z pohledu města hodnotíte spolupráci s polským architektonickým ateliérem?
V průběhu rekonstrukce jsme řešili různé situace, které obnova historických objektů, navíc ve velmi specifickém prostředí, přináší. Díky společné snaze o dosažení společného kompromisu byla cesta vždy nalezena. Jde o skutečně výjimečný historický objekt v lokalitě, která také díky zajímavému architektonickému návrhu získá smysluplné využití a je základem nové městské čtvrti. Spolupráci hodnotím jako obohacující – jak ve způsobu nalezení snoubení starého s novým, tak v různých unikátních postupech a detailech i prvcích takzvané pohyblivé architektury (moving architecture). Polské studio KWK Promes architekta Roberta Konieczneho je považováno za průkopníka zmíněné metody. Cením si spolupráce s tímto ateliérem, jenž do Ostravy přinesl unikátní, atypickou architekturu a současně se podílel na záchraně této památky. Zároveň je však nutno podotknout, že na výsledku se zásadně podepsal proaktivní přístup zhotovitele a celé řady dalších partnerů včetně Národního památkového ústavu.
Více informací naleznete na stránkách STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY.
Autor: Kryštof Havlice