Hlavní strana>>Zpravodajství>>Liberecký kraj>>Zprávy z regionů>>ROZHOVOR | Se Stanislavem Přibylem o obnově hornopolického poutního areálu
15. 5. 2020
Stavbu poutního místa realizovali v letech 1689–1723 Julius a Octavio Broggio. | Foto: Stanislav Přibyl
Můžete ve stručnosti popsat historii areálu?
Poutní místo Horní Police vzniklo u kostela, o němž jsou zachovány záznamy již z konce 13. století. V roce 1523 byla na břehu řeky Ploučnice nalezena pozdně gotická soška těhotné Panny Marie, takzvaná Maria Gravida. Analogie se vyskytují v Lužici a ve Slezsku, odkud pravděpodobně pochází i zdejší milostná skulptura. V roce 1689 byl starý kostel téměř celý zbořen a postaven nový, jehož autorem byl Giulio Broggio z Litoměřic. Z doby středověku se zřejmě zachovalo jen přízemí věže. V roce 1717 byla zahájena další etapa výstavby poutního areálu. Investorkou byla Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, a architektem Václav Špaček, její dvorní stavitel. Stavba byla hotova v roce 1725, zahrnovala boční lodě přistavěné k Broggiovu kostelu, ambit, volně stojící zvonici a faru. V roce 1723 byla duchovní správa povýšena na arciděkanství a kromě arciděkana zde působili čtyři kaplani. Od roku 1726 dostal hornopolický arciděkan právo nosit pontifikálie. Posledních 100 let nebylo pro Horní Polici příliš šťastných. Po rozpadu monarchie přišlo sídlo o svého patrona, kterým byli Habsburkové vlastnící panství Zákupy. Obě světové války znamenaly dvojí rekvizici zvonů a v době komunismu areál postupně chátral i přes hrdinskou péči tehdejšího duchovního správce P. Josefa Stejskala, který na místě působil 60 let a zemřel v roce 2014 ve věku 92 let.
Co obnášela současná rekonstrukce?
Nyní máme za sebou téměř první etapu, která spočívala v opravě kostela, restaurování nejdůležitějších součástí mobiliáře a obnově varhan. V exteriéru byly opraveny fasády s původní barevností, věžičky na ambitech, z nichž většina byla v minulosti kvůli havarijnímu stavu snesena. Péčí prošla rovněž zvonice, byly pořízeny repliky zvonů a zrestaurován hodinový stroj. Úpravy doznalo také prostranství kolem svatostánku a mezi kostelem a zvonicí. V druhé etapě nás čekají omítky ambitů a některé restaurátorské práce.
Které fáze obnovy byly dosud nejsložitější?
Určitě oprava krovu hlavní lodi. Konstrukce byla napadena dřevokaznými houbami a hnilobou v mnohem větší míře, než bylo možné zjistit průzkumy. Svou roli v tom sehrál fakt, že v roce 1945 v blízkosti kostela padla bomba a do poškozené střechy poté nejméně 10 let zatékalo. Trámy se nám drolily pod rukama, pozednice se ze zdi vybíraly lopatkou. Ani restaurování mobiliáře nebylo snadné. Znamenalo odstranění mnoha vrstev neodborně naneseného nátěru a především opět boj se zkázou, v tomto případě dřevokazného hmyzu. Byli jsme ale odměněni velkým překvapením – hlavní oltář a kazatelna se ukázala být v kombinaci matného stříbření a zlacení. Dříve kávově hnědý mobiliář nyní září ve své původní kráse. Myslím, že návštěvníkům doslova poklesne čelist. Za tu námahu to stálo!
Mělo vliv na několikaletou akci povýšení areálu na národní kulturní památku?
Ano, ovlivnilo ji už předem. Právě tím, že se s Horní Policí počítalo jako s národní kulturní památkou – byla na takzvaném indikativním seznamu – umožnilo nám to získat grant IROP na její obnovu. Jinak samotné povýšení znamenalo především příslušnost k výkonné památkové péči, která přešla z města Česká Lípa na Liberecký kraj.
Kdy lze odhadovat otevření poutního místa návštěvníkům?
Počítáme s tím, že se areál otevře v sobotu 27. června 2020. Večer předtím plánujeme komentovanou prohlídku pro novináře a odbornou veřejnost. Slavnost začne v sobotu v 10 hodin mší, při níž bude požehnána obnovená stavba, varhany a zvony. V neděli naváže na otevření poutní slavnost, protože je místo zasvěceno Navštívení Panny Marie a tento svátek se zde slaví kolem 2. července.
Více informací naleznete na stránkách poutního místa MARIÁNSKÁ POLICE, aktuality také na FACEBOOKU.
Autor: Kryštof Havlice