PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Václavem Nikendeyem o obnově meteorologického sloupku

6. 6. 2025 Celkový pohled na památku | Foto: Václav Nikendey | Licence: Všechna práva vyhrazena LIBEREC | Na sklonku loňského roku se po několikaměsíční rekonstrukci vrátila před místní radnici památkově chráněná novorenesanční takzvaná Lambrechtova meteorologická budka z roku 1898. Nejen na její obnovu jsme se zeptali uměleckého kováře a restaurátora.

Můžete přiblížit záběr své restaurátorské i pedagogické činnosti?
Do spektra mé práce patří především restaurování památek ze železa a litiny. V tomto smyslu navazuji na projekty, které jsem realizoval se svým otcem Janem pod hlavičkou firmy Feart. Ve svém portfoliu mám celou řadu památek v podobě hřbitovních křížů a křížků, schodišťových zábradlí i součástí interiérových mobiliářů. V rámci své pedagogické činnosti technologa pro restaurování na Střední uměleckoprůmyslové škole a vyšší odborné škole Turnov se snažím propojovat praktické zkušenosti získané vlastní prací se sledováním trendů v současném restaurování.

Jak se daří skloubit obě tato časově i celkově náročná povolání?
Obě se vyznačují velmi specifickým přístupem, ale zároveň je spojuje nutnost zodpovědnosti a erudice. Profesně se tyto dva proudy navzájem velmi dobře doplňují a poskytují si velmi efektivní zpětnou vazbu. Teoretické znalosti jsou tak prověřovány praxí a jejich výsledky se pak velmi dobře přenáší do výuky budoucích restaurátorů. Nehledě na to, obě vyžadují nemalé množství času a schopnost najít mezi nimi vhodnou rovnováhu vyžaduje pečlivé plánování.

Přiblížil byste ve stručnosti cenný meteorologický sloup na náměstí Dr. E. Beneše v Liberci a jeho obnovu?
Meteorologický sloup je jednou z mála dochovaných historických staveb svého druhu v Česku. Postaven byl na počátku 20. století jako ukázka tehdejších moderních technologií a sloužil k informování obyvatel o parametrech aktuálního počasí. Vzhledem k jeho umístění na velmi exponovaném dopravním uzlu je sloup poškozován nejen vibracemi, polétavými částicemi a aerosoly, ale také mechanickým způsobem. I když poslední druh poškození je těžko předvídatelný, hlavní restaurátorský zásah byl cílený na ochranu před prvními dvěma vlivy.

Které kroky byly v rámci této akce nejsložitější?
Po technické stránce šlo o kroky směřující k dlouhodobé ochraně samotné konstrukce. Jak bylo zmíněno výše, umístění vystavuje sloup především poškozování od polétavých částic a hlavně solných aerosolů v zimních měsících. Ty způsobily značnou destrukci povrchových úprav, rozvolnění a degradaci konstrukčních spojů. Správná volba adekvátního způsobu povrchové úpravy, nahrazení a zajištění funkčních spojů při zachování autentičnosti díla byly asi největším oříškem celého projektu.

Které pracovní výzvy máte před sebou?
V současné chvíli se restaurátorské projekty nachází ve fázi příprav podkladů pro soutěže, takže v tomto ohledu jsou to výzvy potenciální. Jednou z hlavních pro několik nadcházejících měsíců je příprava nových podkladů pro výukový program restaurování památek. Ta by měla vyústit ve vytvoření studijních skript a pracovních materiálů pro studenty našeho oboru.

Více informací naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU. 

Fotogalerie

 

 

Téma: Restaurování Památky 19. století Města a památky Architektura 19. století Historické postupy Rozhovory Radnice Všechna témata