PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Miroslavem Kyceltem o obnově venkovských staveb

16. 5. 2024 Dům řemesel v Kryštofově Údolí čp. 75 | Foto: Miroslav Kycelt | Licence: Všechna práva vyhrazena KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ (LIBERECKO) | Oblast Jizerských hor a Krkonoš je bohatá na rozmanité zástupce staveb lidové architektury vyžadující individuální a citlivý přístup při údržbě a obnově. Na další podrobnosti jsme se zeptali jednoho z realizátorů takových rekonstrukcí.

Můžete ve stručnosti přiblížit spektrum pracovního zaměření?
Pracujeme hlavně v oblasti obnovy objektů lidové architektury. Ta v sobě zahrnuje rekonstrukce hrubých staveb, snažíme se vždy o návrat domu k původnímu stavu. Součástí naší práce je samozřejmě i pokrývačství, truhlářské práce, popřípadě podkrovní vestavby nových pokojů – i k těm se ale dá přistoupit s ohledem na řemeslo a nedělat je záměrně moderně.

Jak a kdy se vyvinul váš zájem o venkovské domy?
Ten vývoj byl nějak pozvolný, ale zájem jsem zdědil asi po svém otci, který byl nadšeným propagátorem lidové architektury. V roce 2014 jsem využil příležitost a šel jsem pracovat do party Matouše Kirschnera, který mě naučil tesařskému řemeslu. Dalším poměrně zásadním počinem bylo pořízení pátého dílu knihy Encyklopedie českých vesnic od Jana Pešty, s touto knihou v batohu jsem nachodil stovky kilometrů a obdivoval lidové domy v terénu. Nyní už několik let procházím jenom kraj, který mám odmalička rád – Jizerské hory a Krkonoše. Dokumentuji fotoaparátem jejich současný stav, chci znát každý detail, snažím se zapamatovat stavební vývoj oblasti. Porovnávám je se starými mapami a fotografiemi, chci znát každý dům a každou odloučenou enklávu, nafotit zajímavé detaily a odlišnosti, aby nazapadly v zapomnění. Jelikož je v našem kraji tlak na novou výstavbu obrovský, někdy prostě nestihnu nafotit vše, co bych chtěl, potom přijedu na nějaké místo a dům už nestojí, což si později trochu vyčítám.

Jaké příklady zdařilých realizací za poslední období byste zmínil?
Myslím si, že je jich spousta, i když existuje samozřejmě velká část, která se absolutně nepovede. Ale já mám velkou radost, i když se povede úplná drobnost. Potěší mě, když třeba přijedu na náměstí do Poniklé a tam uvidím, že dožitou šindelovou kuklu vymění za nový šindel a podobně. Drobní chalupáři v lokalitách, které nejsou památkově chráněny, často přistupují ke svým domům citlivěji než v projektech za desítky milionů korun.

Která hlavní a zajímavá specifika vaše činnost obnáší?
Na své práci mám rád, že v sobě obsahuje práci venku, obnáší fyzickou činnost, ale zároveň znalost stavebních historických postupů, řemeslných spojů, ale i doplňkových vědomostí, které stavbu stejnou měrou dotváří – okna, zdobení šambrán, barevnost. Všechny tyto součásti měly v každé lokalitě své zvyklosti, a tak se je snažím navracet. Obecně lze říci, že tato práce propojuje snad všechny lidské zdroje – fyzickou sílu a odolnost, ale také technické přemýšlení, zručnost, hlubší smysl pro estetiku. Musíte ale také trochu být sám sobě logistikem a plánovačem. Nemusíte v žádné z těchto věcí vyloženě vynikat, ale musíte mít od každého něco. Navíc tato profese není nikdy stejná. To mě na tom právě baví.

Které pracovní výzvy máte před sebou?
Momentálně pokračuji na tom, co máme rozpracováno. Chceme úspěšně dokončit obnovu podstávkového domu – původního muzea Dům řemesel v Kryštofově Údolí, dále bychom chtěli dokončit například obnovu staré školy v Křižanech. Máme rozpracovány i další menší chalupy. Většinou je to tak, že se rekonstrukce chalup dělají na více etap, ať už jsou důvodem finance, nebo čas. Člověk tak častěji mění stanoviště, různorodost prací je větší a vrací se na stará staveniště s větší chutí pokračovat na rozdělaném díle.

Další informace naleznete na stránkách RUSTIKÁLNÍ ROUBENKY.CZ

Fotogalerie

 

 

Téma: Muzea a galerie Lidová architektura Příklady dobré praxe Kraje a památky Umělecké řemeslo Historické postupy Rozhovory Školy Všechna témata