PROPAMÁTKY | Zpravodajství - ROZHOVOR | S Davidem Sobotkou nejen o objevu a obnově cenné vitráže

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Liberecký kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Davidem Sobotkou nejen o objevu a obnově cenné vitráže

Zpravodajství

Liberecký kraj

ROZHOVOR | S Davidem Sobotkou nejen o objevu a obnově cenné vitráže

24. 7. 2024 Replika cenné vitráže Boží oko | Foto: David Sobotka | Licence: Všechna práva vyhrazena KUNRATICE U CVIKOVA (ČESKOLIPSKO) | Loni v srpnu byla ve svatostánku Povýšení sv. Kříže, v současnosti označovaném jako Křišťálový chrám, objevena zazděná původní vitráž Boží oko. Na další související okolnosti jsme se zeptali uměleckého manažera a správce kostela.

Můžete přiblížit historii kostela a unikátnost loni znovuobjevené vitráže Boží oko?
První kostel, kostelík nebo možná pouze kaple stál v obci již v roce 1358 a nechal jej vybudovat Jan Pancíř ze Smojna ku slávě sv. Mikuláše. Dřevěná stavba byla zničena táhnoucími husity okolo roku 1425 a následujících 200 let nebyl svatostánek zmiňován vůbec. V roce 1787 byl na přímluvu Josefa II. vydán souhlas ke stavbě fary. První žádost zdejších věřících o souhlas se stavbou nového kostela byla na Náboženský fond zákupského panství zaslána roku 1802. Po všech žádostech a suplikách bylo zákupskou úřední komisí 15. února 1828 rozhodnuto o stavbě nového kostela, jehož projekt vznikl ještě téhož roku. Zákupská vrchnost dokonce poskytla stavební dříví a střešní krytinu, čímž podstatně snížila náklady místních farníků. V obci zavládlo nepopsatelné nadšení a místní obyvatelé se zapojili do svozu kamení na základy stavby. V roce 1831 byl vytyčen její půdorys a základní kámen byl přivezen 8. května téhož roku. Práce zahájil vrchnostenský stavitel George Proksch ze Záhořan a celkové stavební náklady činily 35 864 zlatých vídeňské měny, přičemž povozničení a ruční práci na sebe vzali zdarma kunratičtí farníci. 10. října 1832 se poprvé rozezněly tři původní zvony přenesené do kostela ze staré zvonice. 20. října 1833 byl kostel za velkých oslav vysvěcen tehdejším litoměřickým biskupem Augustinem Bartolomějem Hullem. Památka představuje jednolodní stavbu se čtvercovým presbytářem na jihozápadní straně, hranolovou věží v severovýchodním průčelí a čtvercovou sakristií při jihovýchodní straně presbytáře. Původní hlavní oltář, který dnes již nestojí ve své původní poloze, pocházel z roku 1833 a vytvořil jej sochař Josef Max ze Sloupu. Autorem bočních barokních oltářů je sochař Suske z Mimoně. Dnešní oltář s obrazem Povýšení svatého Kříže a sochami sv. Petra a Pavla byl pořízen roku 1862. Portrét na hlavním oltáři vytvořil malíř Franz Werner z Chotovic.
Vitráž Boží oko nalezl stavebník Marcel Pačinek za mé přítomnosti ve čtvrtek 31. srpna 2023 poté, co jsme začali odhalovat přes pět desetiletí zazděnou dutinu okna nad oltářem sv. Petra a Pavla. Původně mělo být znovu osazeno vnější dřevěné okno, které bylo nalezeno za varhanami. Ještě téhož dne proběhla obhlídka zástupce Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci. Druhý den následovala návštěva mistra vitráží a restaurátora Zdeňka Kudláčka, kterého jsem, jako svého spolužáka ze Sklářské školy v Kamenickém Šenově, oslovil ohledně rekonstrukce. Díky podpisu Richard Schlein GROTTAU I. B. na spodní borduře vitráže bylo zjištěno, že autorem originálu je saský Mistr vitráží 19. století z nedaleké německé Žitavy, který měl svou pobočku právě v Hrádku nad Nisou. Vitráž Boží oko se stala takzvaným druhým kunratickým zázrakem, přičemž tím prvním bylo objevení vrchní části skleněného Božího hrobu z roku 1887, kterou našel páter Rudolf Repka, místní duchovní správce, v roce 2021 pod schodištěm kostela.

Jak vznikl návrh osadit v presbytáři svatostánku repliku vystaveného originálu?
Úplně prvním krokem bylo zafixování poškozeného originálu, jeho sejmutí a převoz do ateliéru Zdeňka Kudláčka v Novém Boru. (V souvislosti s ním si můžete přečíst text ROZHOVOR | Se Zdeňkem Kudláčkem o záchraně vitráží Průmyslového paláce, pozn. red.) Následovalo postupné odborné rozebírání na jednotlivé části, čištění, příprava na konzervaci originálu a tvorby věrné repliky. Souběžně s tím se vyráběl nový kovový nosný rám a v Křišťálovém chrámu pak probíhaly stavební práce na opravě otvoru okna. Po dohodě s Národním památkovým ústavem jsme získali souhlas s tím, abychom jména sedmi hlavních donátorů umístili na takzvané dárcovské tabulky po obvodu okna. Zajímavostí pak dále je, že dárci byli pozváni na speciální setkání se Zdeňkem Kudláčkem, kde si v jeho ateliéru přímo sami osobně provedli pomocí štětce a sklářské barvy svůj podpis na svou destičku.

Lze přiblížit hodnotu dříve zmíněné původní vitráže z dílny firmy Richard Schlein z Hrádku nad Nisou?
Co se týče historické hodnoty originálu vitráže, dle názoru odborníků můžeme hovořit o částce v řádu stovek tisíců korun českých. Náklady spojené s opravou, odborným zakonzervováním originálu a výrobou novodobé repliky Zdeňkem Kudláčkem činí bezmála 300 tisíc korun, přičemž zhruba 150 tisíc korun financovali donátoři z řad veřejnosti, velkou část pak věnoval sám autor Zdeněk Kudláček.

Můžete popsat současnou celkovou koncepci takzvaného Křišťálového chrámu s prezentovanými skleněnými díly Jiřího Pačinka?
Křišťálový chrám byl poprvé představen v červnu roku 2020 jako společný projekt Římskokatolické farnosti v Kunraticích u Cvikova, obce Kunratice u Cvikova a zejména sklářského Mistra Jiřího Pačinka s jeho zdejší sklárnou Pačinek Glass, která stojí pouhých 30 metrů hned vedle kostela Povýšení svatého Kříže. Tento svatostánek byl po dlouhá léta nevyužíván a uzamčen, což Jiřího Pačinka inspirovalo k tomu, aby spolu s obcí oslovil katolickou církev s tím, že chce dát kostelu novou tvář, nové poslání a energii tím, co umí, tedy uměleckým sklem. Vznikla tak ojedinělá expozice uměleckého skla tohoto světově významného autora, která vyniká spojením skla, umění, sakrálního prostoru a duchovní atmosféry. V Křišťálovém chrámu tak návštěvník spatří nejen vázy, skleněné sochy, velké skleněné rostliny, jako například Strom života nebo biblický Strom poznání dobra a zla, ale také velké lustry od Jiřího Pačinka, Blanky Matragi, Reného Roubíčka nebo architekta Bořka Šípka. V rukou Jiřího Pačinka pak postupně vznikaly také skleněné objekty přímo inspirované sakrálním prostředím, jako například velké skleněné kříže, bezmála 140 centimetrů vysoká křišťálová monstrance, Kunratické Jezulátko nebo unikátní centrální lustr Trnová koruna. Nejvýznamnějším liturgickým exponátem je pak druhý originál křišťálové monstrance a relikviáře sv. Zdislavy – oficiálního daru pro papeže Františka z roku 2021. Spojení sklářů, duchovních a obce stojí také za založením spolku Křišťálový chrám a za rekonstrukčními pracemi, v jejichž rámci se svatostánek postupně opravuje za finančního přispění sklárny, farnosti, diecéze, veřejnosti, Libereckého kraje a dalších institucí.

Jaké plány máte v souvislosti s kostelem do budoucna?
Hlavním plánem je prohlubování unikátního spojení SKLO & ČLOVĚK & DUCH a trvalé budování místního genia a spiritusu loci. Nedílnou součástí je pak péče o samotnou architekturu kostela, další umělecké skvosty, jako jsou obrazy, sochy a další díla, a v neposlední řadě postupná celková rekonstrukce, která má jasný termín. Tím je rok 2033 a oslavy 200 let od vysvěcení kostela Povýšení svatého Kříže.

Další informace naleznete na stránkách FARNOSTCVIKOV.CZ