PROPAMÁTKY | Zpravodajství - ZPRÁVY Z KATALOGU SLUŽEB | Sousoší sv. Anny Samotřetí v Hrádku nad Nisou

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Liberecký kraj>>Opravené památky>>ZPRÁVY Z KATALOGU SLUŽEB | Sousoší sv. Anny Samotřetí v Hrádku nad Nisou

Zpravodajství

Liberecký kraj

ZPRÁVY Z KATALOGU SLUŽEB | Sousoší sv. Anny Samotřetí v Hrádku nad Nisou

21. 12. 2017 Postavy obou jsou zahaleny bohatě řasenými rouchy a plášti, sv. Anna má kápi pláště překrytou přes hlavu. | Foto: Město Hrádek nad Nisou | Licence: Všechna práva vyhrazena HRÁDEK NAD NISOU | V listopadu byla dokončena kopie zaniklého barokního sloupu se sousoším sv. Anny Samotřetí na Horním náměstí. Plastiku z hořického pískovce z kamenolomu Podhorní Újezd, zpracovaného ve specializovaném podniku Kámen Ostroměř, vytvořil sochař Vojtěch Míča.

Dílo je co nejvěrnější kopií původní památky vytvořené z kamenicky sekaného přírodního pískovce. Původní lomy už v regionu nejsou, proto zvolil Vojtěch Míča pro sloup a podstavec božanovský pískovec a sousoší pochází z hořického pískovce těženého podnikem Kámen Ostroměř. „Snažili jsme se co nejvíc držet předlohy, fotodokumentace ale není úplně perfektní, takže socha sv. Anny Samotřetí je volnou kopií," dodává sochař.

Autorem grafického návrhu současné podoby díla je Radim Šolc. Na základě těchto návrhů a zhotovených šablon jednotlivých profilových prvků vznikla architektonická část sloupu. Kartuše s nápisy jsou provedeny podle originálních textů a původního řešení. Vlastní sousoší sv. Anny autor tvořil nejprve formou menšího orientačního hliněného modelu. Po schválení předlohy objednavatelem a zástupcem památkové péče vznikl sádrový model ve skutečné velikosti, který sloužil jako závazná předloha k vlastní kamenné plastice. Ta je zpracovávaná ručním sekáním pomocí bodovacího strojku. Po osazení měděných zlacených svatozáří, lucerny na věčné světlo a řetězu mezi patníky byl povrch sloupu střízlivě barevně retušován do podoby originálu a poté chemicky zpevněn a konzervován proti srážkové vodě.

Historický sloup se sousoším sv. Anny Samotřetí byl financován zdejšími měšťany a vytvořen neznámým mistrem v roce 1714 na paměť zdejší těžké epidemie. Dílo bylo vysekáno z jemnozrnného bělavého křemitého tvrdého stejnorodého pískovce v duchu klasického, střídmě tvarovaného a uměřeného baroka s prvky vycházejícími z odkazu saské renesance. Na profilovém základovém stupni čtvercového půdorysu byl osazen zdobně profilovaný podstavec. Jednalo se o sochařsky precizně provedený výjev vyzařující citový a duchovní obsah. Temena hlav sousoší nesla kované zlacené svatozáře. Sousoší bylo určitý čas údajně celkově nebo částečně opatřeno zlacením plátkovým zlatem. Před nárožími základového schodu se kolem sloupu nacházely čtyři osmiboké patníky, původně patrně spojené řetězy.

Sloup byl pravděpodobně demontován na konci druhé světové války a jeho části pak uloženy. Později byly veškeré jeho pozůstatky zlikvidovány. Teprve během rozsáhlé rekonstrukce plochy Horního náměstí, při archeologickém průzkumu v zimě roku 2009 až 2010, byly na původním místě odkryty spodní části památky vyzděné z lomového kamene. Jednalo se o spodní stupeň a spodní díl vlastního podstavce, byl také objeven poničený patník. Navrácení sloupu bylo realizováno v rámci projektu Paměť v krajině Trojzemí, spolufinancovaného z prostředků Evropské unie v Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 až 2020.

Článek vznikl v rámci mediální spolupráce s redakcí portálu. Reference, dokumenty, certifikáty a další informace naleznete na stránkách společnosti KÁMEN OSTROMĚŘ, aktuality sledujte rovněž na FACEBOOKU. O službách a výrobcích společnosti se dočtete také v KATALOGU SLUŽEB. Informace o autorovi naleznete na stránkách VOJTĚCH MÍČA.