PROPAMÁTKY | Zpravodajství - ROZHOVOR | S Milenou Lánskou nejen o obnově interiérů hotelu Ještěd

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Liberecký kraj>>Liberecký kraj>>ROZHOVOR | S Milenou Lánskou nejen o obnově interiérů hotelu Ještěd

Zpravodajství

Liberecký kraj

ROZHOVOR | S Milenou Lánskou nejen o obnově interiérů hotelu Ještěd

30. 7. 2024 Interiér obnoveného baru Avion | Foto: Aleš Jungmann | Licence: Všechna práva vyhrazena HORNÍ HANYCHOV (LIBERECKO) | V únoru uplynulo 100. výročí narození architekta Karla Hubáčka a loni 50 let od otevření jeho vysílače a horského hotelu Ještěd, ve kterém několik let probíhá obnova původních interiérů. Na detaily jsme se zeptali členky spolku Ještěd 73.

Můžete ve stručnosti přiblížit historii národní kulturní památky, respektive cenného interiéru hotelu a cíle spolku Ještěd 73?
Vysílač a horský hotel Ještěd je dominantou severních Čech. Budova ve tvaru hyperboloidu začala vznikat díky projektu architekta Karla Hubáčka a statika Zdeňka Patrmana, kteří se návrhy zabývali v letech 1963–1966. Samotná stavba se realizovala v období let 1966–1973. Tvar byl přizpůsoben zdejším povětrnostním podmínkám. Objekt je vysoký 94 metrů, anténa vysílače má 17 metrů. V roce 2023 Ještěd oslavil 50 let od svého otevření veřejnosti a současně letos by se architekt Karel Hubáček, jeho hlavní autor, dožil 100 let. Co je ale na Ještědu unikátní, je fakt, že celá stavba vznikala v 70. letech minulého století, což bylo období, kdy veškerá výroba v tehdejším Československu byla státní a centrálně plánovaná. Nikdo neuměl vyrobit a dodat věci na základě poptávky, jak je dnes samozřejmostí. S tím se potýkala celá stavba Ještědu. Autoři v čele s Karlem Hubáčkem objížděli celou republiku a přesvědčovali státní podniky, aby dodaly potřebné součásti a technologie. Mnohé z nich vznikaly speciálně pro Ještěd a potom se uplatnily i jinde. Těžko se to vysvětluje současníkům, ale v 70. letech téměř všechno chybělo a dalo se sehnat jen složitě. Teď už mluvím o zařízení – od nábytku až po skleničky. A pokud něco bylo k dispozici, celá republika si mohla koupit jen jednu stejnou věc. Dnes je spousta výrobců i designérů, kteří chrlí více či méně kvalitní výrobky. Ale vy jako spotřebitel si můžete vybírat ze stovek produktů. Tehdy byla veškerá výroba centrálně plánovaná státem, všechny podniky byly státní a měly předem daný plán výroby. Když potom autoři Ještědu potřebovali například židli, která se skládala z několika částí, nezbývalo jim, než jednotlivé výrobce v několika podnicích přemluvit a konkrétně jim říct, co potřebují, aby pak díly fungovaly jako celek a hlavně jako židle. Vzniklo tak vybavení, které bylo vyrobené jen pro Ještěd a je naprosto originální. A právě toho si na Ještědu dnes ceníme nejvíc – že v tak složité době vzniklo něco tak originálního. Hotel měl nejen svůj vlastní nábytek, jehož autorem je architekt Otakar Binar, se kterým jsme dosud v kontaktu a velmi si vážíme jeho spolupráce. Stavba měla vlastní mimo jiné také jídelní a nápojový servis od akademického malíře Karla Wünsche, dále vlastní prostírání, ubrusy, lampy, popelníky a podobně. Naším cílem je postupně tyto věci shromažďovat a vracet je zpět na Ještěd. Všechny původní kousky mají u nás výjimečnou péči, a pokud nejsou zrovna přímo v provozu, jsou bezpečně uskladněné, aby se mohly kdykoli využít.

Které části se dosud podařilo obnovit?
Lidé asi pamatují, že větší vlna renovací probíhala právě v letech 2013–2016. Tehdy se za pomoci veřejnosti, významných firem a institucí podařilo do původní podoby vrátit salonek, bar Avion, dva vzorové hotelové pokoje, které jsme pojmenovali Retro. Nově se potáhla houpací křesílka (vajíčka) – potahový materiál s námi vybíral pan architekt Otakar Binar tak, aby se co nejvíce blížila jeho původnímu záměru. Je pro nás velkou ctí, že mohl být jako poradce při všech dosavadních rekonstrukcích interiérů. Pro dodavatele dokonce nakreslil plány pro výrobu replik.

V jakém stavu se práce v současnosti nachází a kterých částí interiéru se mají týkat v budoucnu?
Výše uvedené „viditelné“ aktivity pak ustaly, protože spolek, do něhož mezitím vstoupil Hotel Ještěd, České Radiokomunikace a Liberecký kraj, upnul síly i peníze směrem k podkladům pro přípravu budoucí celkové rekonstrukce. Lidé mohli mít pocit, že Ještěd utichl, ale to jen zdánlivě. Spíš naopak, protože začaly vznikat velmi zásadní podklady pro budoucí projekt kompletní obnovy. Muselo se připravit digitální zaměření, zpracovával se například stavebnětechnický a stavebněhistorický průzkum nebo inventarizace prvků v interiéru. Hlavním výstupem práce pak byla architektonická studie, která řeší konkrétní otázky rekonstrukce. Ta se veřejnosti představila v květnu 2021.
Snažíme se ale pokračovat také s těmi drobnými, okamžitě viditelnými změnami. Některé z nich možná ani návštěvníci nepostřehnou na první pohled, ale jsou součástí výjimečnosti stavby. Konkrétně mám na mysli například koncovky hliníkových lišt, které jsou paprskovitě uspořádané na stropě v celém patře s restaurací. Na jejich koncích směrem k oknům byla malá světýlka, která ale svítila jen velmi krátce po otevření Ještědu. Před pár lety jsme se pustili do jejich obnovy, dnes svítí večer v salonku a v kavárně všechna, v restauraci pak každé druhé. Je to takový detail od autorů Ještědu, který nám připadá důležitý. Ale jsou i další věci. Podařilo se nám například sehnat původní plastovou kukaň od telefonního automatu, umístěnou dříve v hale. Ta čeká na svou instalaci. A jako nejnovější věc si teď lidé mohou užít atmosféru originální barevnosti patra s restaurací. To se podařilo navrácením původní barvy na čalouněné ostění vnitřního tubusu a protější stěny s okny na celém největším patře Ještědu. Ta byla z původní tmavší okrové v 90. letech nešťastně přestříkána na šedou barvu. Mnohokrát jsme řešili, jak nepůvodní nástřik odstranit – chemicky, mechanicky, nebo kompletní výměnou. Až nedávno jsme nejprve na menších plochách vyzkoušeli plastický materiál pod barvou nahradit novým nátěrem a výsledek byl tak dobrý, že jsme se pustili do všech dalších částí. Dnes si ho mohou užít i návštěvníci.

Jaká jsou specifika jednotlivých obnovovaných částí, případně požadavky odborníků památkové péče?
Dosud se práce týkaly hlavně částí interiérů. Tam jsme byli vždy ve shodě, protože i my se snažíme o původní stav. Současně ale Ještěd není muzeum. Probíhá v něm náročný každodenní provoz. Což s sebou nese komplikace a opotřebovávání zrenovovaných kousků, na druhou stranu ale věříme, že autoři Ještědu v čele s Karlem Hubáčkem by byli rádi právě za to, že hotel slouží stále svému původnímu účelu. Co se týče celkové rekonstrukce stavby, tam bylo samozřejmě slovo památkářů důležité. Konzultovali jsme jednotlivé kroky záměru obnovy i konečnou architektonickou studii a Vědecká rada generální ředitelky Národního památkového ústavu přijala stanovisko, ve kterém oceňuje dosavadní přístup, zvolený proces a předloženou studii považuje za velmi dobré východisko pro projektovou přípravu.

Podrobnosti o vzniku stavby naleznete na stránkách JESTED.CZ. O spolku Ještěd 73 více ve FINANCOVÁNÍ.