PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Janem Slavíkem o obnově kostelních dveří v Jaroměři

25. 4. 2022 Nově zrestaurované dveře v kostele sv. Mikuláše v Jaroměři | Foto: Jan Slavík | Licence: Všechna práva vyhrazena JAROMĚŘ | Vzácné vstupní dveře kostela sv. Mikuláše v Jaroměři prošly celkovou obnovou. O celém procesu restaurování a nových zjištěních vztahujících se k historii kostela i města jsme si povídali s vikariátním technikem, který měl celý proces oprav na starosti.

Můžete popsat vstupní dveře kostela sv. Mikuláše?
Současná podoba vrat pochází z první poloviny 19. století, ale nese na sobě i prvky baroka. Jedná se o výplně s rostlinným motivem korespondující s řezbářskou výzdobou kostela, kde najdeme zdobnou klapačku, excelentní kování celých vrat a novodobých vitráží v nadsvětlíku.

Čím jsou dveře jedinečné a zajímavé?
Překvapilo nás zjevně starší kování. Jedná se o krabicové zámky, klepadla ve tvaru páva, nikoliv orlice, zdobné kované panty s honosným uchycením. Zajímavostí jsou zbytky kovových uchycení z vnitřní strany vrat pro závory, které by je vzpříčily tak, že se do kostela nedá nijak dostat. Tomuto systému se říká pevnostní. Do roku 1907 nebyl do kostela totiž žádný jiný vchod.

Jaké práce zahrnovala nedávná obnova?
Vrata byla kompletně demontována a kování rozebráno. Bylo nutné provést opravy truhlářských prvků a nových vitrážových výplní a nový nátěr.

Jaká svědectví minulých dob tyto dveře předávají?
Vypravují historii vývoje kostela po roce 1776, kdy byl dokončen. Svatostánek plnil také funkci útočiště a ochrany proti nepřátelům. Tehdejší vrata měla stejné provedení – dvě poloviny s dvěma dveřními křídly. Zajímavý byl průzkum barevnosti, který prokázal několik odstínů do hněda. Na zjevně původní klapačce (lišta mezi vraty) byla objevena i v baroku módní zelená barva. Díky klepadlům ve tvaru páva se také vyloučila možnost, že by vrata byla nějak spojována s císařem Josefem II., který vystavěl nedalekou pevnost Josefov. Jaroměř a Josefov jsou dvě vedle sebe ležící města, jež nemají nic společného.

Kdo se na obnově podílel, jak dlouho opravy trvaly a z jakých zdrojů byly financovány?
Kovářské prvky restauroval Pavel Vágner z Dvora Králové nad Labem, truhlářská oprava se prováděla pod dohledem mistra Františka Ruprechta, skleněné vitráže realizovala restaurátorka Dagmar Voláková, s demontáží a osazením vypomohl kameník Ondřej Štelmák. Obnova trvala sedm měsíců a finančně se na ní podílelo většinově Město Jaroměř, Královéhradecké biskupství – Fond Solidarity, sbírka z benefičního vystoupení Ivany Veberové a farnost Jaroměř.

Kostel sv. Mikuláše čekají letos další rekonstrukční práce. Jakých částí se budou týkat?
V roce 2022 bychom rádi provedli demontáž věžice na hlavní lodi. Ta byla v roce1969 neodborně pokryta tehdy moderním sklo-laminátem. V současné době je nutná její revize a následná oprava.

Fotogalerie

 

 

Téma: Kostely Restaurování Sakrální památky Města a památky Rozhovory Všechna témata