Hlavní strana>>Zpravodajství>>Královéhradecký kraj>>Zprávy z regionů>>Cenná stavba radikálního baroka
12. 10. 2024
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s již opravenou střechou – pohled od východu | Foto: Archiv Královéhradeckého kraje
Barokní komplex kláštera paulánů je nepřehlédnutelnou dominantou města Nová Paka. Základní kámen k nedílné součásti tohoto komplexu, tedy ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, byl položen 11. června 1709. Stavba, která se měla stát důstojným svatostánkem novopackého mariánského poutního místa, byla dokončena po 15 letech a slavnostně vysvěcena 11. srpna 1724. Tehdy byla také na hlavní oltář přenesena památná soška Matky Boží pocházející pravděpodobně z přelomu 15. a 16. století. Hlavní oltář byl také jedinou výzdobou interiéru kostela. Další výzdoba se pak doplňovala postupně prostřednictvím sbírek a darů věřících. Kostel byl kvůli tomu dokonce v roce 1732 znovu vysvěcen. Jeho interiérová výbava byla však doplňována i po tomto datu.
Jednolodní, neorientovaný kostel na půdorysu obdélníka se zkosenými rohy, do něhož je vepsáno pět napříč položených pronikových elips, s hranolovou věží při hlavním průčelí, je nesporně jedinečnou stavbou českého radikálního baroka první čtvrtiny 18. století. Z dochovaných záznamů víme, že výstavbu kostela řídil jezuita Jakub Blažejovský, avšak není zřejmé, zda stavěl podle plánů vlastních či cizích. Odborníci se v otázce autora návrhu doposud neshodli. V úvahu přitom přicházejí takové osobnosti, jako jsou Kryštof či Kilián Ignác Dienzenhoferové či Johann Lukas Hildebrandt. Nejnovější výzkumy (Mojmír Horyna) připisují autorství stavby německému architektu Thomasi Hafeneckerovi.
Co se týká interiérové výzdoby, máme informací poněkud více. Stěny i strop kostela jsou polychromovány a zdobeny freskami na téma legendy sv. Františka z Pauly a mariánské legendy z dílny pozdně barokního českého umělce Josefa Kramolína. Mimo hlavní oltář je v chrámové lodi dalších sedm oltářů. O postupném doplňování výzdoby interiéru pak svědčí skutečnost, že mezi jejich autory najdeme nejen Petra Brandla, ale také Jana Jiřího Majora, Josefa Führicha či Jana Suchardu.
Originální stavba prošla náročnou obnovou započatou v roce 2002. V první fázi bylo nutné sanovat základní konstrukce stavby, opravovala se střecha včetně krovu a následovala obnova fasády. Střecha kostela byla pokryta historicky doloženou břidlicovou krytinou. V roce 2014 se přistoupilo k obnově interiéru stavby. Tyto práce zahrnovaly především restaurování freskové výmalby, která byla zvláště ve spodní části poškozena vlhkostí. Bylo rovněž nutno odstranit nevhodné přemalby, které byly provedeny při částečné obnově kostela ve 30. letech 20. století. Obnova byla realizována za finanční podpory Ministerstva kultury, Královéhradeckého kraje a města Nová Paka. Římskokatolická farnost Nová Paka, vlastník kostela, po zásluze získala za dokončené restaurování interiérové freskové výzdoby kostela cenu Rady Královéhradeckého kraje Hereditas obligat za rok 2022 v kategorii Restaurování prohlášené památky. Ve svém úsilí ale vlastník této vzácné památky nepolevuje ani nadále, v loňském roce práce pokračovaly obnovou pískovcové dlažby kostela a bylo započato s postupnou obnovou mobiliáře.
Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadech krajů Pardubického, Jihočeského, Královéhradeckého, Plzeňského, Středočeského, Ústeckého, Moravskoslezského, Karlovarského a Magistrátu hlavního města Prahy. On-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.
Přečtěte si také další články:
Autor: Tamara Baudišová
Zdroj: Královéhradecký kraj