Hlavní strana>>Zpravodajství>>Královéhradecký kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Dominikem Feštrem o záchraně a obnově hradní zříceniny
18. 11. 2023
Celkový pohled na zříceninu | Foto: Dominik Feštr
Můžete přiblížit historii památky?
K roku 1372 je v písemných pramenech zmiňován Petr z Pařezu, což se považuje za první doklad o existenci hradu, který byl zřejmě postaven nedlouho předtím. Zánik se datuje už do roku 1424, kdy měl být dobyt husity. Podle dalších archeologických nálezů netrvalo osídlení místa déle než do poloviny 15. století. V 19. století hrad vlastnili bratři Matouškové, kteří jej po první světové válce prodali Schlikům, jimž patří dodnes. Sídlo bylo vystavěno na osamocené pískovcové skále, jejíž okolí bývalo pravděpodobně z obranných důvodů zatopeno. Skála je směrem od východní strany rozdělena rozsedlinou na dvě části, puklina slouží dnes a pravděpodobně také v minulosti jako přístupová cesta na vrchol. Po pravé straně pukliny je do skaliska vytesán sklípek, vedle něhož byla rozsedlina rozdělena zdí, která zároveň dělila hrad na část vyšší západní a východní, kde byl snad jen dvorek. Rozsedlina byla v těchto místech zřejmě uzavíratelná vraty, o čemž by mohl svědčit žlábek k zapuštění trámu. Výše odtud jsou tentokrát po levé straně vytesány další dvě vzájemně propojené klenuté místnosti. Vrchol byl po obvodu obehnán hradbami, kterými byly vyplněny i pukliny a nerovnosti. Podstatnou část plochy vrcholu zaujímal obytný palác, o jehož vnitřním členění svědčí do skály vytesané drážky. Je pravděpodobné, že palác byl alespoň zčásti vystaven z hrázděného zdiva. K západní straně skály byla přistavena čtverhranná věž, která vystupuje z obrysu hradu. Ta měla být zřejmě propojena můstkem s protilehlou skálou a sloužit jako vstup do areálu. Vzhledem k nutnosti vystavení náročné mostní konstrukce a provedení výrazných terénních úprav bylo od záměru použít věž jako bránu do hradu s největší pravděpodobností upuštěno. Rozlohou nevelký hrad byl zkombinován ze dvou různých hradních typů. Vytesanými světničkami a přístupem skalní rozsedlinou je možné zařadit ho mezi skalní hrady, zděná zástavba vrcholu a čtverhranná věž jej však řadí mezi kvalitativně vyšší typy.
Co vše se dosud podařilo obnovit?
Rekonstrukce se týká opravy jižní obvodové zdi hradby a je rozdělena do dvou etap. V rámci té první bylo nejdříve nutné připravit přístupovou cestu (vyřezání dřevin, úklid a zpevnění svahu, postavení schodiště) a postavit lešení. Pak bylo třeba provést průzkum a zajištění uvolněného zdiva, očištění skalní plochy a stávajícího zdiva a odřezání části kořenového systému. Následně začaly stavební práce. Byly vyzděny tři vynášecí oblouky a došlo k částečnému doplnění zdiva. Nakonec došlo k jeho zabezpečení a zakonzervování stavby.
Jaké práce vás čekají?
Druhá etapa by měla pokračovat v roce 2024 a mělo by být dokončeno doplnění zaniklého zdiva nad vynášecími oblouky a doplnění chybějících částí na celé stěně. Nakonec dojde k terénním úpravám jak u paty stěny, tak i v její koruně.
Jaké jsou dotační možnosti financování?
Celá rekonstrukce jižní obvodové stěny by měla stát asi 1,5 milionu korun. Kvůli lepší možnosti požádat o dotace byla celá akce rozdělena na dvě etapy. V rámci první, která byla ukončena začátkem července 2023 a stála 900 tisíc korun, nám byla odsouhlasena dotace Ministerstva kultury z Havarijního programu obnovy kulturních památek ve výši 500 tisíc korun. Na druhou etapu bychom chtěli podat žádost o dotaci na Krajský úřad Královéhradeckého kraje – odbor památkové péče a na začátku roku 2024 podáme opět žádost na Ministerstvo kultury. Zbylé náklady financuje rodina Schlikova jako majitel památky.
Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
Rekonstrukci provádí firma Strix Chomutov, a. s. Za dosavadní průběh stavby bych chtěl firmu pochválit. Na všem podstatném jsme se dohodli a i jejich práce je velmi kvalitní. Ještě bych chtěl touto cestou poděkovat paní Haně Talli Hlubučkové, která mi velmi pomohla s žádostmi o dotaci a s celou realizací rekonstrukce.
Více informací naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.
Autor: Kryštof Havlice