PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Královéhradecký kraj podporuje obnovu objektů v památkově chráněných územích

4. 12. 2018 Obnovený komplex koupaliště Dachova, levé křídlo převlékáren (ilustrační foto) | Foto: Městský úřad Hořice | Licence: Všechna práva vyhrazena KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ | Ochranu kulturního dědictví vnímá Královéhradecký kraj jako nedílnou součást své dotační strategie. Každoročně vynakládá finanční prostředky na obnovu památek i nemovitostí nacházejících se v památkově chráněných územích a v ochranných pásmech.

Dotace na obno­vu památkového fondu kraje byly vypsány poprvé v roce 2002. Jejich základním cílem je pomoc vlastní­kům s náročným financováním obnovy vyžadující často speciální technologie a materiály. Uvedené příklady ukazují, že kulturní památka může sloužit stále stejnému účelu nebo že lze tento původní účel také změnit, aniž by došlo ke ztrátě hodnot daného památkově chráněného objektu.

Prvním příkladem je sýpka v barokním areá­lu bývalé jezuitské rezidence v Žirči u Dvora Králové. Nyní je tam umís­těn Domov sv. Josefa – jediné lůžkové zařízení pro pacienty s roztroušenou sklerózou u nás. Domov provozuje Oblastní charita Červený Kostelec. Ta se od roku 2002, kdy je areál v její správě, velmi aktivně snaží o jeho postupnou obnovu. Ve spolu­práci s inženýrem Jaroslavem Uhlířem z Hostovlic na Čáslavsku, sběratelem jízdních kol, vzniklo v sýpce bez radi­kálních zásahů do podstaty památkově chráněné stavby rovněž cyklistické muzeum.

Druhou v pořadí je synagoga v Hořicích. Zájmem současného vlast­níka, Náboženské obce Církve česko­slovenské husitské ve Velkém Vřešťově, je zachování této stavby tak, aby moh­la nadále sloužit svým potřebám. Zá­roveň usiluje o to, aby se stala trvalou připomínkou na život a dílo židovské komunity Hořic. Postupná obnova zaměřená mimo jiné na odstranění novodobých úprav a pre­zentaci dochovaných původních prvků a konstrukcí probíhá po jednotlivých etapách již od roku 2008.

Třetí stavbou je přírodní kou­paliště a slunné lázně Dachova, kte­ré vznikly v letech 1923–1925. Autor návrhu Karel Bachura se ne­chal inspirovat lázeňskými stavbami 19. století, ale zároveň i tehdy oblíbe­nou lidovou architekturou a v té době již doznívajícím kubismem. Od doby svého vzniku slouží koupaliště nepřetržitě svému účelu a od roku 2013 je zároveň kulturní památkou.

Více informací o bulletinu a jeho on-line verzi naleznete ve zprávě ZDE. V tištěné verzi je k dispozici také na úřadu hlavního města Prahy, stejně jako Libereckého, Královéhradeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje.