PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Královéhradecký kraj>>Opravené památky>>ZAJÍMAVÁ REKONSTRUKCE | V Radimi zachránili vzácné stavení. Slouží jako knihovna

Zpravodajství

Královéhradecký kraj

zpět

 

ZAJÍMAVÁ REKONSTRUKCE | V Radimi zachránili vzácné stavení. Slouží jako knihovna

15. 5. 2016 Propamatky.info: Radimští mají od minulého roku nevšední knihovnu. Plánují se výstavy a prostor je určen také pro komunitní setkávání a pořádání kulturních akcí. Radimští mají od minulého roku nevšední knihovnu. Plánují se výstavy a prostor je určen také pro komunitní setkávání a pořádání kulturních akcí. | Foto: Jan Tlučhoř, fotoarchiv Národního památkového ústavu v Josefově | Licence: Všechna práva vyhrazena RADIM (JIČÍNSKO) | V roce 2008 se v poloroubeném domě čp. 41 v Radimi ještě bydlelo. Avšak byl natolik zchátralý, že se toho roku část stavení zřítila. Jakkoliv se záchrana zdála téměř nemožná, podařilo se tuto ojedinělou památku lidové architektury příkladně opravit. Od roku 2015 v domě sídlí knihovna a obec má další plány.

Barokní krajina
Nedaleko od Jičína a Valdic leží na úpatí lesnatých kopců obec Radim. Stejně jako celý kraj Českého ráje byl formován v prvních desetiletích 17. století osobností Albrechta z Valdštejna, tak i v Radimi zanechaly jeho aktivity výraznější stopu. Přivedl do obce kartuziány, kteří v ní pobývali, než si postavili klášter ve Valdicích. Starou radimskou tvrz si přestavěli v barokní zámeckou rezidenci. Později byl v barokních formách vystavěn nový kostel sv. Jiří a fara. Do dnešních dnů zůstal kostel, zámek zanikl před druhou světovou válkou. Kostel a kamenná boží muka na kraji obce byly dlouhá desetiletí jedinými objekty zapsanými do Ústředního seznamu kulturních památek. Teprve nedávno přibyla další, v pořadí třetí památka. V roce 2009 byl za ni Ministerstvem kultury prohlášen dům čp. 41, jehož existence je doložena v písemných pramenech již k roku 1782.

Výjimečnost domu
Radimské stavení má netypické dispoziční uspořádání, které je ve venkovském prostředí zcela neobvyklé, protože napodobuje městské podsíňové domy. Z průčelní podsíně na štítové straně se totiž vstupuje do podélné síně, která sousedí s obytnou světnicí a dvěma komorami. Dům má však zároveň i obvyklý vesnický vstup do síně dveřmi ze zápraží. V regionu Jičínska se jedná o vzácné řešení.

Pohled zblízka
Přízemní roubené stavení s průčelní podsíní má obdélný půdorys se štítovou orientací ve vztahu ke komunikaci, ke které se obrací předsunutým štítem s loubím podepřeným třemi profilovanými sloupky s pásky. Tento stavebně dispoziční prvek sloužil jako dobře prosvětlený a současně chráněný prostor pro drobnější práce nebo místo sousedského setkávání. Nezanedbatelná byla také ochrana oken před nepříznivým počasím. Dům má tradiční trojdílné uspořádání se vstupem z boční dvorní strany, ale vstoupit se do něj dá i ze štítového průčelí přímo z podsíně. Zajímavé je i vnitřní uspořádání domu. Severní podsíňová část domu se rozčleňuje do tří traktů: menší obytné světnice s omazaným podhledem s fabionovými okraji, podélně orientované síně a dvou komor.

Dispozice pak pokračuje již tradičním způsobem, ve středním dílu se nachází příčně orientovaná síň v zadní části s černou kuchyní, v jižní pak velká obytná světnice. Stavení je sroubeno z hraněných trámů v nárožích svázaných tesařskými spoji na rybinu. Konstrukce krovu je hambalkové soustavy. Samotnou podsíň utváří dekorativně vyřezávané sloupky s pásky napodobujícími arkádu. Lomenice předsunutého severního trojúhelného štítu je horizontálně rozčleněna do tří pruhů od sebe oddělených zdobně vyřezávanými obloučkovými lemy. Nejširší spodní pruh je členěn do šesti polí se střídavou diagonální skladbou. Vrchní dva jsou skládány svisle. V prostředním pruhu jsou dva obdélné otvory s profilovanými dřevěnými šambránami. V domě je dochována řada původních architektonických prvků, které jsou výtvarně a řemeslně zajímavě provedeny, jako například výše zmíněné sloupy podsíně a lomenice, zárubně dveří a oken, okenní parapety, dveře zdobené polychromií, dále různá kování a jiné detaily.

Celý článek si můžete přečíst v jarním čtvrtletníku PROPAMÁTKY 2016 ZDE.

Autor: Jan Červinka, Jan Tlučhoř

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info