PROPAMÁTKY | Zpravodajství - ROZHOVOR | S Janem Veletou o aktivitách na poli kulturního dědictví

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Kraj Vysočina>>Kraj Vysočina>>ROZHOVOR | S Janem Veletou o aktivitách na poli kulturního dědictví

Zpravodajství

kraj Vysočina

ROZHOVOR | S Janem Veletou o aktivitách na poli kulturního dědictví

4. 3. 2024 Nově odlitý zvon ve Vojslavicích | Foto: Michal Kubát | Licence: Všechna práva vyhrazena VOJSLAVICE (PELHŘIMOVSKO) | Loni byly instalovány a slavnostně vysvěceny zvony v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Na detaily nejen v souvislosti se svatostánkem jsme se zeptali finančního a metodického koordinátora mnoha akcí týkajících se uchování kulturního dědictví.

Můžete ve stručnosti zmínit a přiblížit dějiny svatostánku?
V pramenech je ves zmiňována zejména v souvislosti s uvedením konkrétních kněží a následnou měnící se správou v oblasti želivského kláštera. Po devastujícím požáru v roce 1680 došlo ke zničení obce i kostela. Dochovaná sakrální stavba vznikla přestavbou na počátku 18. století a slavnostně byla vysvěcena v září 1723 opatem želivského premonstrátského kláštera Jeronýmem Hlínou. Plán přestavby původně středověkého kostelíka navrhl významný architekt Jan Blažej Santini-Aichel, ale současná podoba jeho projektu neodpovídá. Svatostánek přečkal obě válečné rekvizice kovů. Například velký zvon s latinským dvouřádkovým nápisem nese cenné informace. Neméně důležitým artefaktem je trojnohá metr vysoká cínová křtitelnice s jasnými nápisy.

V jaké fázi se momentálně obnova památky nachází?
V současnosti je opravena střecha kostela a provedeno generální restaurování historického raně barokního varhanního stroje firmou Žloutek a syn ze Zásady s rozpočtem jeden milion korun a barokní skříně za přibližně 650 tisíc korun. Restaurátorské práce provádí Jan Mach a syn z Červeného Kostelce s definitivní instalací na místo v letošním roce. Práce byly financovány z veřejné sbírky vypsané obcí Vojslavice. Dále byl opraven původní starý prasklý zvon, odlitý nový zvon František a třetí menší zvon. Zvony byly odlity ve zvonařství Michal Votruba z Myslkovic u Tábora. Slavnostní vysvěcení a zavěšení na věž kostela se uskutečnilo 24. června 2023.

Jakých částí se veřejná sbírka dotkla a jak byla úspěšná?
Byla účelově vyhlášena na pořízení nového zvonu, opravu památného zvonu z roku 1510 a opravu varhan v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vojslavicích. Převážná aktivita po vyhlášení veřejné sbírky přešla na místní samosprávu v čele se starostou, duchovního správce a vikariátního stavebního technika. Oficiálně byla sbírka zahájena na jaře 2020 a přibližně do podzimu se sešlo přes dva miliony korun. Poté musela být k 1. srpnu 2023 ukončena, protože vybraná částka plně pokryla finanční potřebu účelu a hrozilo vracení neprofinancovaného přebytku místnímu krajskému úřadu. Celkem tedy sbírka činila přesně 3 463 709 korun. Při této příležitosti jsem prožil neuvěřitelný osobní příběh se šťastným koncem. František Urbánek (1936–2022), který se dnešních dní bohužel nedožil, byl rodák z Miletína ve farnosti Vojslavice. Poté žil v obci Kozlov u Ledče nad Sázavou a 50 let byl varhaníkem v Ledči nad Sázavou. Byl velkým přítelem již mých rodičů a toto přátelství jsme spolu sdíleli i nadále také jako amatérští varhaníci. Velmi dobře věděl, že se téměř 30 let nezištně snažím a pomáhám v oblasti záchrany kulturního dědictví v současnosti téměř po celém Česku. Jedná se především o národní kulturní památky, převážně sakrální stavby a další z pohledu finančního zabezpečení včetně pomoci portálu PROPAMÁTKY. František Urbánek měl neuvěřitelný, snad životní sen a přání – finančně podpořit, stabilizovat a zvelebit „jeho” farní kostel ve Vojslavicích. Po nějakém čase mi ale důvěrně vylíčil svou tehdejší skepsi v tomto ohledu a po úporném, dlouhodobém, snažném, ale bezvýsledném jednání s tamním duchovním správcem mě požádal o zkušenosti, abych mu ve věci pomohl, nebo to dokonce zabezpečil. Také já sám jsem se po čase přesvědčil, že to bude složité, z čehož byl František Urbánek velmi smutný. Mezitím jsem se seznámil s místními farníky, zastupiteli obce, starostou, zástupcem a situace farního společenství se začala pozvolna obracet k lepšímu. Určitý nezájem pověřeného duchovního správce ale nadále pokračoval, což nakonec vyvrcholilo jeho odvoláním a výměnou. František Urbánek, kterému přibýval věk a zároveň ubývalo sil, za mnou posléze přišel s jasnou vizí a prosbou, že určitý soukromý finanční obnos (aniž bych věděl jaký) by rád převedl na mě s tím, abych vše zajistil. To mně jistým způsobem vyrazilo dech a převládaly obavy typu, že si to nemohu dovolit a že se může se mnou něco stát, jelikož nejsem nejmladší, a že moc děkuji za projevenou důvěru a tak dále. Nyní již jen ve zkratce: nedlouho poté byla nakonec vyhlášena veřejná sbírka obcí Vojslavice na uvedené účely a František Urbánek mohl svůj obnos osobně se spokojeností a v klidu vložit do transparentní veřejné sbírky. Po čase jsem se dozvěděl, že se jednalo o částku asi tři miliony korun.

Které své další současné akce spojené s obnovou památek byste čtenářům rád uvedl?
Za dobu třech desítek let, co se dané oblasti věnuji, toho bylo poměrně dost a některé další zajímavé akce probíhají také v současnosti všude tam, kde je zájem vlastníka památek a dobrá spolupráce s místní samosprávou. To jsou totiž zjednodušeně řečeno stěžejní pilíře pozitivního průběhu a úspěchu. Ačkoliv je zvláště finanční situace stále méně příznivá, přesto se dá s velkým nasazením pořád dost dělat. Protože nejsem vlastníkem památek, funguji například jako kontaktní osoba, zástupce jednání s plnou mocí, metodická nebo administrativní pomoc. Je vždy dobré jednat minimálně s vědomím vlastníka. Snad mohu tedy sdělit některé akce z posledních dvou až tří let, se kterými jsem v aktivním kontaktu: oprava varhan v Hostinném v kostele Nejsvětější Trojice ve správě Římskokatolické farnosti – děkanství Hostinné, oprava kostela sv. Petra a Pavla v Chotěvicích – Nadace AnděLové, za níž stojí Richard a Karin Krajčo, oprava římskokatolického kostela Nejsvětější Trojice ve Zdoňově u Adršpachu (Spolek TRINITAS), oprava barokních varhan v Němčicích u Klatov (na které hrál Jakub Jan Ryba) nebo oprava kostela sv. Ondřeje – Sion u Malešova (Kutnohorsko, z. s.).

Na které další profesní výzvy se těšíte?
Není to má profese, ale nezištná záliba, radost, relaxace a podělení se s letitou praxí a zkušenostmi všude tam, kde je zájem, ačkoliv to někdy veřejnost vnímá jinak. Rád se vracím na všechna místa, kde se úsilí vydařilo a vždy je tam příjemná atmosféra i z pohledu amatérského varhaníka. Jinak jsem ještě takzvaný prduch (pracující důchodce, pozn. red.). Za péči v oblasti zejména sakrálních památek v gesci registrovaných církví jsem v minulosti obdržel čestný titul doktora od organizace Cambridge Learning Church & Institute.

Další informace naleznete na stránkách obce VOJSLAVICE.