Hlavní strana>>Zpravodajství>>Kraj Vysočina>>Tipy a inspirace>>VÝSTAVA | Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí
29. 8. 2024
Havlíčkův (Německý) Brod, náměstí s historickou radnicí, kolem roku 1900 | Foto: Ústav dějin umění Akademie věd České republiky
Malé město – sousloví evokující poklidný život plynoucí bez převratných změn. Na počátku bouřlivého 20. století však tento klid zůstával již jen zdánlivý. Jedinečné památkové hodnoty se ocitaly pod stále větším tlakem modernizačních záměrů. Narůstající riziko si mezi prvními uvědomil historik umění Zdeněk Wirth (1875–1961), který neváhal nutnost ochrany „malých měst“ veřejně zformulovat jako výzvu a úkol veškeré kulturní veřejnosti.
„Nárok na ochranu památek, vyplývající z rozvoje historických věd a stále se prohlubujícího poznání hodnot kulturního dědictví, se dostával do střetu s nárokem na průmyslový a hospodářský rozvoj, zlepšení životní úrovně, modernizaci měst – a s tím spojenými veřejnými i partikulárními zájmy,“ říká Jakub Bachtík z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky.
Ochrana památek v praxi narážela do velké míry na podobné problémy jako dnes. Skutečně koncepční střety mezi různými veřejnými zájmy byly spíše výjimečné. Památky nejčastěji ohrožovaly soukromé podnikatelské záměry, případně tlak radnic na příliš jednostranně chápaný rozvoj a modernizaci. Jednotlivé případy podobně jako v současnosti provázely vyhrocené mediální přestřelky a politické kampaně, rozhodování za zády veřejnosti, korupce, klientelismus a podobně.
„Nevyzpytatelnost památkového dění do velké míry vyplývala z celkově slabé role památkových institucí, které v době rakousko-uherské monarchie, demokratické Československé republiky ani poúnorového komunistického režimu neměly dostatek personálních kapacit a pravomocí (památkový zákon byl schválen až roku 1958) k tomu, aby sporné případy mohly sledovat, moderovat, případně rozhodovat. O to důležitější byla role odborné a občanské veřejnosti,“ vysvětluje Jakub Bachtík.
Skrze tyto komunity také často probíhaly vazby mezi regionem a „centrem“. Jejich fungování se mnohdy soustředilo kolem spolků, klubů a dalších organizovaných skupin, v jejichž čele stály osobnosti s vazbami na pražské prostředí a oficiální památkové instituce. S těmi pak mohly tyto skupiny konzultovat postup v jednotlivých kauzách. Aktivní ale byl i přístup z druhé strany, když se experti a aktivisté z centra snažili koordinovat a podporovat památkářské snahy v menších městech. Klíčovou roli v tomto ohledu hrál jednak Klub Za starou Prahu, který cíleně zakládal své pobočky v dalších českých historických městech, jednak Zdeněk Wirth s okruhem spolupracovníků, obě skupiny však byly úzce propojeny. Wirth se postupně stal klíčovým aktérem budování systému moderní památkové péče v českých zemích se sítí kontaktů po celém Československu.
Výstava časově ohraničená lety Wirthova profesního života představuje tuto výjimečnou osobnost a její principy vnímání uměleckých hodnot minulosti, dodnes rezonující odbornou veřejností. Téma ochrany malého města pak přiblíží konkrétní příběhy vybraných historických staveb. Na jejich příkladech jsou poodhalovány komplikované osudy památek ve víru moderní doby. Výstava také poukazuje na osobnosti, často i místní nadšence, kteří se výrazným způsobem zapojili do odhodlaného, i když ne vždy úspěšného úsilí o jejich záchranu.
„Cílem výstavy je napomoci tomu, abychom si dokázali uvědomit krásu a historickou vrstevnatost malých měst, nevnímali tyto hodnoty jako samozřejmé a dokázali je s citlivostí uchovávat i do budoucna,“ říká kurátorka výstavy Dana Schlaichertová.
K výstavě, kterou pořádají Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky a Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky, byl vydán také doprovodný katalog.
Bližší informace naleznete na stránkách GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.
Autor: Zbyněk Konvička
Zdroj: Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě