PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Kraj Vysočina>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Miloněm Slabým o záchraně parostrojního pivovaru

Zpravodajství

kraj Vysočina

zpět

 

ROZHOVOR | S Miloněm Slabým o záchraně parostrojního pivovaru

2. 9. 2021 Propamatky.info: Pohled na současný stav památky Pohled na současný stav památky | Foto: Město Jemnice | Licence: Všechna práva vyhrazena JEMNICE (TŘEBÍČSKO) | Zámecký pivovar byl dlouho bez využití. Za přispění titulu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů Ministerstva průmyslu a obchodu město plánuje jeho obnovu a navrácení původní funkce. O detailech jsme si povídali se starostou města.

Můžete ve stručnosti přiblížit historii pivovaru?
S pravděpodobností hraničící s jistotou byl pivovar součástí jemnického zámeckého areálu již ve druhé polovině 16. století. Dle nejstarších mapových podkladů byl nejpozději od 18. století nejméně dvoupodlažním objektem, jehož východní obvodovou zeď tvořila městská hradba. V letech 1878–1879 markrabě Alexander Pallavicini investoval do velkorysé adaptace a přestavby dosud manufakturního provozu na průmyslový podnik vybavený tehdy moderními prvky (dvounádobová varní garnitura na přímý otop, chladící štok, spilka, nové ležácké sklepy, anglický sladovní hvozd). Plány ve dvou variantách vypracovala renomovaná projekční kancelář Gustav Noback z Prahy a technologické vybavení dodala strojírna Gebruder Noback & Fritze, Praha-Bubny. Pivovar se ale ve vlastní režii obchodně příliš neprosadil, proto byl poměrně brzy pronajímán a následně pro ekonomické potíže nájemce a s tím související soudní spory byl již roku 1894 odstaven. Od roku 1899 byl postupně ubouráván nedávno postavený hvozd a varna, následně i skoro celá sladovna renesančního původu. V roce 1914 byla provedena další přestavba objektu, jejímž účelem byla úprava dosud prázdné budovy na zámeckou prádelnu, služební byty a rozvodnu elektrorozvodů veřejného osvětlení. Charakteristickým prvkem této stavební akce je novobarokní mansardový krov a tím bylo de facto dosaženo současné hmoty i podoby objektu. Po obsazení areálu Československou lidovou armádou byla v roce 1961 budova bývalého pivovaru upravena na ubikaci nižších důstojníků místní posádky a tento stav trval do roku 1992, kdy armáda Jemnici opustila. Dnes je zámecký areál ve vlastnictví města Jemnice.

Kdy a jak vznikl návrh obnovy?
V roce 2019 nové vedení města v součinnosti s agenturou CzechInvest provedlo zhodnocení celé lokality města z pohledu existence brownfieldů. Za jednu z lokalit tohoto typu byl identifikován i bývalý zámecký pivovar. V té chvíli se objevila myšlenka využít dotační titul Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů Ministerstva průmyslu a obchodu. V témže roce došlo ke zpracování dislokační a architektonické studie podpořené stavebněhistorickým posouzením objektu. Autorem návrhu je architekt Petr Řehořka. Počítá se s pokračováním projekčních a inženýrských prací v návaznosti na konkrétní plánované výzvy v dotačních programech Ministerstva pro místní rozvoj a možná i v kombinaci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Co by mělo být hlavním cílem záchrany?
Nejedná se v pravém slova smyslu o záchranu objektu, protože jeho stav není přímo havarijní. Jde především o smysluplné využití budovy, přičemž nejlepší využití většinou bývá návrat původní funkce. Kromě vzniku nového pivovaru s limitní kapacitou okolo 6 000 hl vystaveného piva ročně je plánována stylová pivnice s kuchyní a komfortní penzion. Nepochybně velmi atraktivní bude také pivovarská zahrada ve stínu staletých stromů. Zisky z pivovaru umožní oživit hlavní budovu zámku a dojde tak k umocnění synergického efektu. Vrátíme se do doby, kdy zámek fungoval, pouze pokud byly zdroje z jeho panství, hospodářství.

Jaké plánujete využití areálu?
Zámecký areál má v současnosti různorodé využití. Vlastní zámek je zčásti vybaven jako sezónní turistický cíl, objekt bývalých koníren je pronajímán podnikatelským subjektům, například obchod racio nebo čajovna a kočárovna de facto slouží svému účelu jako garáže obecního vozového parku. Bývalá správní budova (šafářství) je pak již delší čas turistickým infocentrem. Dlouhodobým cílem je nabídku postupně rozšiřovat a zvyšovat kvalitu těchto činností a časem modifikovat jednotlivé funkce směrem ke komunitnímu využití některých dílčích částí areálu. Ovšem je zde spousta nevyužitého prostoru (především na zámku), kde se snažíme nadefinovat dlouhodobé využití pomocí rozličných dotačních titulů. Snad i díky blízkosti hranic s Rakouskem se podaří najít účelné využití za pomoci dotačních titulů z přeshraniční spolupráce.

Bude možné na obnovu čerpat finanční dotaci Ministerstva kultury?
Na hlavní zámeckou budovu je po několik let čerpána dotace z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury, díky které se podařilo repasovat celý strop nad třetím nadzemním podlažím a kompletně krovy. Od letošního roku započala s pomocí stejného titulu obnova střešního pláště. Na další dotační možnosti, ať už ministerské, nebo evropské, se čeká a bude následně postupováno dle konkrétních podmínek a možností. Jedná se totiž o investice v řádu stovek milionů.

Polohopisné údaje areálu naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info