PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Se záchranou zámku v Červené Řečici pomáhají i dobrovolníci

4. 1. 2015 Letecký pohled na zámek Červená Řečice | Foto: Jirka Jiroušek - Wikimedia Commons | Licence: CC-BY-SA 3.0 ČERVENÁ ŘEČICE (PELHŘIMOVSKO) | V dalším článku vztahujícím se k ceně Patrimonium pro futuro chceme přiblížit další nominaci, tentokrát v kategorii Záchrana a obnova památky to bude zámek Červená Řečice, jedna z našich nejohroženějších památek.

S obnovou zámku v Červené Řečici na Pelhřimovsku pomáhají i dobrovolníci. Odstraňují suť a nepořádek po bývalých uživatelích, informoval kastelán zámku Vladimír Vlček. Stavební opravy dlouhodobě chátrající památky začaly před třemi lety. Díky dotacím se zatím podařilo rekonstruovat asi pětinu zámeckých střech. „Už máme opravenou střechu severní, to znamená vstupní budovy, letos je čerstvě dokončená severozápadní bašta. Teď je těsně před dokončením jižní bašta zvaná hladomorna,“ přiblížil kastelán Vlček postup prací. Podotkl, že nejde o provizorní vysprávky, ale o rekonstrukci střešní konstrukce a střešní krytiny.

„Předpokládáme, že příští rok budeme pokračovat. Opět se dávala žádost na Ministerstvo kultury, do Programu záchrany architektonického dědictví,“ uvedl kastelán. Tento rok dostala Řečice z programu milion korun, další peníze poskytl kraj, město Červená Řečice a vlastník zámku, jímž je družstvo Unimax. Byly tak provedeny opravy přibližně za dva miliony korun.

Dobrovolnickou práci na zámku zjara a na podzim prováděli příznivci ekologického hnutí Brontosaurus. Kastelánovi během roku pomáhalo nezištně dalších asi 10 lidí. Přespat mohli na zámku. Prosba o pomoc dobrovolníků je podle kastelána stále aktuální. Podrobnosti najdou zájemci na internetových stránkách ZÁMKU ČERVENÁ ŘEČICE. Na obnově památky se podílí také Spolek na obnovu památek červenořečických, více o jeho aktivitách naleznete v KATALOGU SLUŽEB.

Zámek v Červené Řečici, pozoruhodná renesanční rezidence s autenticky dochovaným opevněním, je významným dokladem proměny staršího středověkého sídla v reprezentativní rezidenci zámeckého typu. Původně gotická tvrz byla ve 14. století přestavěna a rozšířena na hrad, jenž sloužil jako správní a hospodářské centrum pelhřimovského dominia pražského biskupství. Dnešní rozsáhlý areál nepravidelného šestibokého půdorysu vznikl renesanční přestavbou v 16. století, kdy si zámek postupně předávalo několik šlechtických rodů.