Hlavní strana>>Zpravodajství>>Kraj Vysočina>>Kraj Vysočina>>Zlatá jeřabina pro perlu Vysočiny, varhany a oázu klidu
2. 11. 2023
Kostel sv. Markéty s dvouvěžovým průčelím a mohutnou centrální kopulí organicky navazuje na architekturu zámku Jaroměřice nad Rokytnou. | Foto: Jakub Mertl
Barokní perla Vysočiny, to je kostel sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou. Od roku 2002 národní kulturní památka. A aktuálně vítěz ankety Zlatá jeřabina – Péče o kulturní dědictví.
„Reakce byly a jsou radostné. I ti, co do kostela nechodí, jej vnímají jako dominantu města a tohoto kraje a jsou právem hrdí, že se náš kostel nazývá barokní perla Vysočiny. Starosta města byl na předání ceny a měl radost, že jsme zvítězili. Nejvíc mě těší, že jsme obstáli ve velké konkurenci. A pro ty, kteří přispěli, je to pohlazení na srdci,“ reagoval Tomáš Holcner, farář Římskokatolické farnosti Jaroměřice nad Rokytnou, na vítězství v anketě.
Novodobý příběh kostela sv. Markéty se začal odvíjet před necelými čtyřmi lety. Hrozilo mu zřícení, měl narušenou statiku. Zachránil se krov i stropní fresky v kopuli kostela o rozloze 450 metrů čtverečních. Součástí prací v interiéru byly úpravy ploch stěn včetně vysprávek a nových doplňků omítek v lodi i v presbytáři. Očištěn byl hlavní oltářní obraz Stvoření světla. Na restaurování pracoval akademický malíř Jan Knorr.
Loni tam instalovali soubor liturgického vybavení z dílny akademického sochaře Mistra Otmara Olivy z Velehradu. Jde o unikátní bronzové a mramorové artefakty nového oltáře, ambonu (čtenářského pultu), křtitelnice a věčného světla. Nové předměty za 300 tisíc hradily čtyři rodiny. „Je to něco nevídaného. Mistr Oliva jako hluboce věřící člověk si uvědomuje, že jsme vlastně na hraně zázraku,“ komentoval to Tomáš Holcner.
Kostel byl znovu vysvěcen loni 30. září. Oprava trvala tři roky a stála přes 105 milionů. Generálním dodavatelem byla firma Archatt Památky. Na opravu přispěly Kraj Vysočina a město Jaroměřice nad Rokytnou zhruba 4 miliony. Téměř 8 milionů získala farnost na darech a sbírkách. Opravu podpořil 94 miliony Integrovaný regionální operační program s podmínkou zpřístupnění památky. „Prohlídky jsou možné mimo pondělí vždy od 9 do 16 hodin. V červenci a srpnu až do 17 hodin. Lze si poslechnout varhany, což se setkává s pozitivními ohlasy návštěvníků,“ řekla kastelánka Jana Krejcarová.
Naturální odměna podle tradice
Druhé místo v krajské anketě patří Římskokatolické farnosti Žďár nad Sázavou II., a to za restaurování varhan v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše. Tyto varhany patří k nejcennějším nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Pocházejí z dílny Mistra Johanna Davida Siebera a byly postaveny v letech 1712 až 1920 na empoře, kterou v příčné lodi kostela vytvořil arch. Jan Blažej Santini-Aichel.
Restaurátor Dalibor Michek začal pracovat na záchraně varhan v roce 2017. Oprava trvala pět let. Restaurování si podle faráře Vladimíra Vojtěcha Záleského vyžádalo 6,3 milionu. „Kromě vlastních zdrojů se na financování podílely město Žďár nad Sázavou částkou 1,6 milionu korun a Kraj Vysočina dotací ve výši 1,7 milionu korun. Generální opravy varhan se zájmem sledovali také naši přátelé z jedné britské neziskové organizace na podporu památek a ti přispěli částkou 70 tisíc korun. Zbytek, tedy asi 3 miliony, platila farnost z vlastních prostředků,“ vyčíslil farář.
Varhanní skříň opět získala původní střídmou polychromii. Doplnily se chybějící části hlavní skříně a řezby. Obnovou prošla původní mechanická koncepce ovládání nástroje včetně klaviatury, jeho měchová a vzdušnicová soustava, odborníci restaurovali veškerý píšťalový fond. Nástroj byl uveden do provozu 25. června 2022. Podle staré tradice obdrželi varhanáři také naturální odměnu – tolik vína, kolik se vejde do největší píšťaly subbasové hrubé „C“, což bylo asi 120 litrů.
Karlovo náměstí v Třebíči: oáza klidu
Zklidněná zóna s předzahrádkami, zelení, vodními prvky. Karlovo náměstí v Třebíči prošlo proměnou. A v nové podobě bylo po dvouleté revitalizaci otevřeno v září 2022. Obdrželo bronzovou příčku v anketě Zlatá jeřabina, v kategorii Péče o kulturní dědictví.
„Náměstí se stalo příjemnou klidovou zónou pro trávení volného času. Proti původnímu provozu je průjezdné pouze pro městskou autobusovou dopravu, zamezilo se tomu, že si tudy auta zkracovala cestu,“ vyzdvihla Martina Ondráčková, referentka Odboru rozvoje a územního plánování – úseku rozvoje Městského úřadu v Třebíči.
Nevšední jsou na náměstí vodní prvky. Klasická kašna a originální dílo podle návrhu pražského ateliéru H3T architekti. Voda tryská z kruhu umístěného na sloupech tři metry nad zemí. Právě oba vodní prvky lákají nejvíce místních obyvatel i návštěvníků města památek UNESCO. „Největší oblibě se těší obzvláště netradiční prstenec v západní části. Před revitalizací voda na náměstí chyběla. Když je hezké počasí, je zde vidět spoustu rodin s dětmi. Zároveň je na náměstí mnoho příjemných možností k posezení, ať už na předzahrádkách, tak na lavičkách v celém rozlehlém prostoru,“ řekl starosta Třebíče Pavel Pacal. Náměstí je místem pro setkávání lidí při pořádání trhů, jarmarků, kulturních akcí a slavností.
Revitalizaci náměstí financovalo město Třebíč z vlastních zdrojů, část hradil svazek VODOVODY A KANALIZACE. Město také získalo dotaci na akumulační nádrž na dešťovou vodu z Operačního programu Životního prostředí. Celková částka nákladů je bezmála 177 milionů.
Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadě Kraje Vysočina a na úřadech krajů Jihočeského, Královéhradeckého, Středočeského, Magistrátu hlavního města Prahy, Pardubického, Karlovarského a Moravskoslezského. On-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.
Přečtěte si také další články:
Autor: Alena Volfová