PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Kraj Vysočina>>Opravené památky>>ROZHOVOR | S Gabrielou Horčíkovou o obnově mlýna v Trhonicích

Zpravodajství

kraj Vysočina

zpět

 

ROZHOVOR | S Gabrielou Horčíkovou o obnově mlýna v Trhonicích

11. 4. 2020 Propamatky.info: O samotě stojící čtyřkřídlý uzavřený dvůr vodního mlýna je situován na potoce jižně od obce. O samotě stojící čtyřkřídlý uzavřený dvůr vodního mlýna je situován na potoce jižně od obce. | Foto: Mlýn Trhonice | Licence: Všechna práva vyhrazena TRHONICE, JIMRAMOV (ŽĎÁRSKO) | Památkově chráněný vodní mlýn s pilou je cennou součástí autenticky zachovalého dědictví mlynářského řemesla v regionu. Na náročný postup a specifika mnohaleté obnovy jsme se zeptali jeho majitelky Gabriely Horčíkové.

Můžete ve stručnosti zmínit historii památky?
První písemná zmínka o mlýnu je v urbáři z roku 1552, kdy patřil Jírovi Mlynářovi. Byl to jeden z nejchudších gruntů ve vsi. K jeho rozvoji došlo až po třicetileté válce připojením polností z okolních opuštěných statků. Náš mlýn nikdy nepatřil mezi bohaté. Vždy musel mlynář vedle svého řemesla hospodařit i v zemědělství, aby zajistil rodině obživu. Nicméně ojedinělý byl a dosud je tím, že má tři funkční provozy – mlýn, pilu a olejnu. Naše rodina je s hospodářstvím spojena od roku 1740, kdy syn z mlynářské rodiny Václav Ehrenberger koupil od poličského magistrátu opuštěný takzvaný zpustlý mlýn. Předchozí majitel z něj dobrovolně odešel v roce 1736, kdy zběhl z panství pro víru. Rod Ehrenbergerů byl zkušený a v oboru zdatný. Postupně hospodářství zveleboval a realizoval několik technologických i architektonických přestaveb, které jsou dodnes na objektu patrné. Já jsem vnučka posledního mlynáře Josefa Ehrenbergera.

Jaké práce byly dosud provedeny?
Ještě v roce 2011 patřil mlýn v Trhonicích mezi nejohroženější památky Vysočiny. Tehdy jsme zahájili rekonstrukci kompletním odvodněním objektu. Ze své podstaty by každý mlýn měl být na vodě, což o našem platilo stonásobně. Poté následovala obnova střech, během které jsme pracně sháněli staré trámy na opravu krovů. Další etapy se týkaly statického zajištění nosného zdiva. Přezdívala se většina kamenných zdí, které byly často spojované takzvanou hubenou maltou, tedy takřka na sucho. K veselejším etapám patřila výměna oken, oprava fasády a až po několika letech se přistoupilo k obnově obytné části. Poslední roky jsme se zaměřili na oživení technologií. Pozornost byla zaměřena zejména na zmiňovanou olejnu s pecí na chléb, zprovoznil se stabilní naftový motor a hlavně se zahájily přípravy pro mlýnské kolo. To znamenalo uzpůsobení mlýnské lednice, tedy místa, kde je kolo osazeno. Původní lednice byla zcela zasypána a poničena. S ohledem na špatný přístup to představovalo tisíce ručně vyvezených koleček zeminy.

Které úpravy vás čekají letos?
V roce 2019 nám mistři sekerníci postavili mlýnské kolo, které je zatím bohužel bez vody. Takže veškeré naše letošní síly a finance půjdou do zahájení znovuobnovení mlýnského náhonu. Projekt i stavební povolení máme, ale vodní přivaděč je poměrně dlouhý a nachází se ve špatném terénu. Navíc je třeba dokončit kamenné ztužení břehů na výtoku odpadní vody. Rádi bychom také dokončili obnovu roubených konstrukcí, kde pracně odstraňujeme nevhodné nátěry. Ty představují takzvané retro počiny pruhovaných chalup, kdy se několikrát střídá odolný luxol s vápnem. Pak je třeba opravit vymazávky jílovitou směsí a snad budeme letos také bílit.

Plánujete zprovoznit původní mlecí zařízení?
Přiznám se, že na začátku rekonstrukce by mě to ve snu nenapadlo. Čím víc se blížíme k cíli, začínáme se o této možnosti doma bavit. Jako dítě si ještě pamatuji v provozu pilu, lis na olej a šrotování. Domnívám se, že s ohledem na dobrý stav mlecího zařízení by nemuselo být znovuzprovoznění tak složité. Možná opravdu stačí zkompletovat řemeny, vymést pavouky a namazat soukolí. Chce to však strojního nadšence a pak zvládnout strach z mlýnského provozu. Všude je tolik otevřených převodů a hnacích kol, z podlah do stropů vedou nechráněné převodové řemeny. Nicméně nám v současnosti dobře funguje pec na chleba.

Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury nebo z jiných zdrojů?
Bez toho by to opravdu nešlo. Po celou dobu jsme měli štěstí na úžasné pracovníky památkové péče. Jejich přínos byl opravdu nedocenitelný. Aktivně nám pomáhali s přípravami dotací, ochotně vždy řešili každý detail a pomohli s dohledáním dokumentace, technologií nebo dalších materiálů. Náš mlýn je unikátní především díky své autentičnosti. Neměli jsme ambice vybudovat ústřední topení, zápraží ze zámkové dlažby ani plastová okna. Udělali jsme to vždy tak, aby výsledek byl k nerozeznání od původního. Myslím, že se to povedlo. Vrátím-li se k dotacím, opakovaně jsme čerpali z programů Ministerstva kultury, Kraje Vysočina a příspěvky městyse Jimramov. Všem tímto z celého srdce děkuji za podporu. Bez této pomoci bychom to neubojovali.

Více informací naleznete na stránkách MLÝNA TRHONICE.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info