PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Kraj Vysočina>>Opravené památky>>ROZHOVOR | S Constantinem Kinským o zámku ve Žďáru nad Sázavou

Zpravodajství

kraj Vysočina

zpět

 

ROZHOVOR | S Constantinem Kinským o zámku ve Žďáru nad Sázavou

28. 11. 2016 Propamatky.info: Constantin Kinský se aktivně podílí na rozvoji kulturního života ve Žďáru. Constantin Kinský se aktivně podílí na rozvoji kulturního života ve Žďáru. | Foto: Zámek Žďár nad Sázavou | Licence: Všechna práva vyhrazena ŽĎÁR NAD SÁZAVOU | Zámek ve Žďáru nad Sázavou se intenzivně otevírá veřejnosti. Napomáhá upevňovat identitu místa a buduje povědomí o tamním kulturním dědictví. Setkali jsme se s Constantinem Kinským a hovořili nejen o muzeu a péči o svěřené dědictví.

Pamatujete si na svoji první návštěvu zámku ve Žďáru?
Mám dvě vzpomínky. Jednu na hranice a druhou na Žďár. V lednu 1990 jsme se vydali s otcem poprvé společně do Československa. Jeli jsme z Vídně, a jak jsme se blížili ke státní hranici, oba jsme utichli. Předložili jsme cestovní doklady člověku, který by na nás ještě před několika týdny střílel, ale ten nás nyní vítal. Zanedlouho za hraničním přechodem jsem zastavil, a protože to byl tak krásný pocit, vrátili jsme se a hranici projeli ještě jednou. To byla cesta do Žďáru. Chlumec nad Cidlinou, stejně jako Prahu jsem předtím navštívil, ale do Žďáru se mi za komunistů nepodařilo podívat. Na zámecký areál byl tenkrát smutný pohled. Žďárem ale prošlo v jeho historii mnoho událostí, a jelikož je velmi silným místem, život v něm plyne dál. Stačí pochopit genia loci a nechat se vést.

V jakém stavu se tehdy zámecký areál nacházel?
Jako v mnoha jiných případech nemělo hospodaření na zestátněných historických objektech za totality velkou logiku. Část byla špatně rekonstruovaná, respektive nenávratně zničená, a to včetně fresek. Část byla ponechána svému osudu, což znamenalo, že střechy byly děravé. A část, kterou představuje konvent, byla dobře rekonstruovaná.

Jak se daří finančně zajišťovat údržbu a opravy zámku?
Pro nás milovníky památek, ať kulturních, či přírodních, to je velmi zajímavé téma. Je velkou chybou, že zde není věnována dostatečná pozornost cestovnímu ruchu. Tím pádem musíme bojovat téměř sami. Uskutečnili jsme ale šťastné rozhodnutí, že jsme začali úzce spolupracovat s Krajem Vysočina a v rámci ROP Jihovýchod se podařilo získat finanční prostředky z evropských fondů na rekonstrukci jedné části zámeckého areálu, kde se dnes nalézá Muzeum nové generace. Dotace pokryla přibližně 35 procent nákladů na rekonstrukci a vybudování expozice. Naštěstí je projekt smysluplný a očekáváme, že provozně bude muzeum udržitelné. Přirozeně jsme smířeni s tím, že se nám nikdy nenavrátí počáteční investice.

Celý rozhovor si můžete přečíst v podzimním čtvrtletníku PROPAMÁTKY 2016 ZDE. Bližší informace naleznete také na stránkách MUZEA NOVÉ GENERACE.

Autor: Jan Červinka

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info