PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Karlovarský kraj>>Zprávy z regionů>>Obnova Blatenského vodního kanálu

Zpravodajství

Karlovarský kraj

zpět

 

Obnova Blatenského vodního kanálu

24. 5. 2018 Propamatky.info: V současné době slouží Blatenský příkop k zachycování kyselých humidních vod z Božídarských rašelinišť. V současné době slouží Blatenský příkop k zachycování kyselých humidních vod z Božídarských rašelinišť. | Foto: Nikka.palek - Wikimedia Commons | Licence: CC-BY-SA-3.0 BLUDNÁ, RYŽOVNA (KARLOVARSKO) | Karlovarský kraj opraví poškozené části koryta Blatenského vodního příkopu mezi obcemi Bludná a Ryžovna. Projekt navrhovaných stavebních prací nemění technické řešení ani rozměry stávajícího koryta.

Cílem opravy významné technické stavby je v řešeném úseku pročištění koryta od sedimentu a lapačů splavenin v toku včetně přítoků. V plánu je mimo jiné výměna výdřev v korytě, přespárování a doplnění lomového kamene odlehčovacího objektu, doplnění hradidel, nátěr lávky nebo očištění propustků. V současnosti je koryto v těchto místech prorostlé travní vegetací, stávající dřevěné opevnění břehů koryta je poničené a spolu s neseným sedimentem se usazuje na jeho dně. Nové části dřevěného opevnění budou provedeny opět z kulatin. Poslední rozsáhlejší rekonstrukce proběhla v letech 1995–2001. Návrh udržovacích prací byl posouzen příslušnými orgány památkové péče.

Blatenský vodní příkop o délce 11,6 kilometru představuje unikátní technickou památku související s využitím vody pro místní důlní a hutní provozy v 16. století. Zásadní opravou stavba prošla ve 20. letech 20. století, kdy byl téměř celý příkop přestavěn včetně všech provozních objektů. Koryto bylo v téměř celé trase zpevněno z obou boků dřevěným bedněním z prken a dřevěné kulatiny. Příkop je národní kulturní památkou a zároveň je součástí památkové zóny Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar.

Hlavním důvodem vyhlášení památkové zóny byla ochrana krajinného rázu Krušnohoří se všemi jeho kulturněhistorickými hodnotami, které významně utvářela zejména v 16. až 18. století hornická činnost. Hornictví regionu vtisklo dodnes charakteristický identifikační význam. Plošná ochrana podtrhuje mimo jiné také německo-česká žádost o zápis Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO.

Více informací o stavbě naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info