PROPAMÁTKY | Zpravodajství - Technická památka v Krušnohoří

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Karlovarský kraj>>Opravené památky>>Technická památka v Krušnohoří

Zpravodajství

Karlovarský kraj

Technická památka v Krušnohoří

16. 4. 2018 Aktuální podoba obnovované vysoké pece Šindelová | Foto: Jakub Chaloupka | Licence: Všechna práva vyhrazena ŠINDELOVÁ (SOKOLOVSKO) | Také letos bude pokračovat rehabilitace torza památkově chráněné vysoké pece v Šindelové na Sokolovsku. Technická památka představuje poslední autentický pozůstatek historické hutní výroby v Krušnohoří.

Historický kontext Severozápadně od Sokolova se na svažité louce v západní části obce Šindelová rozkládala dřevouhelná pec. Místní železářské centrum soustředěné do nedaleké Rotavy a Nejdku je úzce spjaté s krušnohorským nerostným bohatstvím a hutní činností. Vysoká pec v Šindelové je zaznamenána od poloviny 50. let 18. století, základ dnešního stavu pochází z let 1816 až 1817. Současná architektonická podoba s novorománskými znaky vychází z přestavby z let 1858 až 1859.

Stavebnětechnické parametry
Hlavní mohutné pecní těleso ve tvaru komolého jehlanu je tvořené žulovými kvádry s nástavbou z režného zdiva a tmavě zabarvených struskových tvárnic. Ty původně vroubily plochu vrcholu konstrukce. Na výšku má stavba přibližně 11,5 m a ze všech stran byla obklopena přístavky.

Naděje na záchranu Ačkoli frekvence upozorňování na neblahý stav vysoké pece od 90. let minulého století z mnoha stran stále zesilovala, stavba dále neúprosně chátrala. Stěžejní zvrat nastal v okamžiku, kdy se o budoucnost areálu začala zajímat skupina nadšenců v čele s místním rodákem Jiřím Hrůzou, následně předsedou vzniklého Spolku za zachování hutě v Šindelové. Od svého vzniku v roce 2015 sdružení kontinuálně usiluje o záchranu hutě jakožto symbolu železářství v Krušnohoří. Rozhovor s Jiřím Hrůzou si na portálu můžete přečíst ZDE.

Fáze obnovy Záchranné práce se v roce 2016 prioritně zaměřily na odstranění náletových dřevin, stabilizaci kamenného pláště vysoké pece a zejména zdiva nástavby. Následovalo odvodňovací opatření proti zemní vlhkosti. Hlavní těleso se spojovacím krčkem bylo nově vyzděno do úrovně někdejší koruny. Torzálně dochované konstrukce byly zajištěny. Nemalé finanční náklady byly v minulém roce podpořeny kromě darů od větších donátorů i finanční dotací Ministerstva kultury v Programu záchrany architektonického dědictví ve výši 1 milionu korun.

Budoucí využití
Záměr Spolku za zachování hutě v Šindelové je především využití areálu jako výstavní expozice železářství v Krušných horách. Všechny uvedené práce a kroky s nimi spojené ukazují, že záchrana kulturní památky není vždy odvislá pouze od regulace stanovené zákonem o státní památkové péči. Neméně důležitou úlohu sehrává vnější prostředí mimo obor památkové péče, kterému není stav památek lhostejný. Případ Šindelové tak upozorňuje na další z pozitivních cest, která může vést k příkladnému uchování kulturního dědictví.

Více informací naleznete na stránkách SPOLKU ZA ZACHOVÁNÍ HUTĚ V ŠINDELOVÉ. Celý text doplněný mimo jiné o názory předsedy spolku Jiřího Hrůzy a garanta Národního památkového ústavu v Lokti Jakuba Chaloupky si můžete přečíst ve čtvrtletníku PROPAMÁTKY JARO 2018.

Všem našim dárcům posíláme zdarma celý rok tištěný čtvrtletník PROPAMÁTKY jako poděkování. Více informací naleznete v sekci PODPOŘTE NÁS.