PROPAMÁTKY | Zpravodajství

V Brně vznikla nová památková zóna

26. 3. 2023 Mapa čtvrtí Brna, kde vznikla památková zóna. | Foto: Ministerstvo kultury | Licence: Všechna práva vyhrazena BRNO | Kvůli zlepšení ochrany objektů v památkově plošně nechráněných městských čtvrtích v širším centru města Brna se Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem rozhodly vyhlásit památkovou zónu, která by tvořila prstenec kolem historického jádra.

Ministerstvo kultury vyvěsilo dne 3. února na úřední desce schválenou výslednou podobu několik let připravované památkové zóny Brno, která po 15 dnech od tohoto data nabyla své účinnosti. Absence dostatečné ochrany cenných budov v Brně byla již neúnosná. Moravská metropole každým rokem ztrácela prostřednictvím demolic a utilitárních přestaveb zvláště objekty z 19. století a meziválečného období. Město tak přicházelo o celosvětově uznávanou architektonickou a urbanistickou podstatu jednotlivých městských částí.

Příprava nové památkové zóny začala v roce 2017. Svým rozložením vytváří poloprstenec obklopující na západě, severu a východě městské jádro, které je od roku 1989 městskou památkovou rezervací. Na kompromisním rozsahu vybraného území se shodlo Ministerstvo kultury se všemi zainteresovanými subjekty. Z hlediska urbanismu a architektury, stejně jako z hlediska popsaných kulturněhistorických kontextů moravské metropole jde o jedno z nejhodnotnějších velkoměstských území v měřítku celé střední Evropy.

Urbanistickou rozmanitost a mnohovrstevnatost tohoto historického sídla ilustrují i tři základní typy hodnotné městské urbanistické struktury, které jsou na území památkové zóny Brno zastoupeny:

• je zde přítomnost reprezentativních městských čtvrtí činžovních domů zejména z 19. století a následujícího období meziválečného (např. Veveří, Lužánky v Černých Polích a Husovice),
• přítomnost koncepčně založených a řešených zahradních vilových čtvrtí a někdejších předměstských letovisek zejména z 19. století a následujícího období meziválečného (Masarykova čtvrť, Pisárky, Černá Pole, Žabovřesky),
• přítomnost bývalých dělnických a továrních předměstí s velkými nájemními domy a industriálními rezidui s ojedinělými sídly a správními budovami někdejší podnikatelské honorace (Cejl v Zábrdovicích).

Urbanisticky zcela specifickým územím je dále areál brněnského výstaviště v Pisárkách s hodnotnou architekturou meziválečného a poválečného období 20. století. Kromě převažující obytné zástavby je v celém území soustředěn vysoký počet reprezentativních veřejných a správních budov. Významnou urbanistickou a kulturněhistorickou součástí širšího historického centra moravské metropole je i park Lužánky v Černých Polích a plochy dalších parků či lesoparků.

Území dotčené památkové zóny představuje jedinečnou a neopakovatelnou galerii architektury, urbanismu a umění zejména 19. a 20. století, a to od klasicismu, raných a pokročilých projevů historismu, eklektismu, secese a rané moderny, meziválečné moderny, moderního neoklasicismu, tradicionalismu, purismu až po rozmanité avantgardní tendence funkcionalismu.