Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihomoravský kraj>>Jihomoravský kraj>>Most Hardegg-Čížov s finanční stráží ČSR se stal kulturní památkou
30. 12. 2023
Současný pohled na most | Foto: Národní památkový ústav
Obě stavby se vzhledem k pohnutým dějinám okolní krajiny dochovaly v podobě, kterou získaly během prvních desetiletí 20. století. Most je tvořený ocelovou příhradovou konstrukcí spočívající na pěti zděných kamenných pilířích. Jeho stavba započala v roce 1885, kdy nahradila původní dřevěnou lávku. Železnou konstrukci vyrobila renomovaná vídeňská firma Ignaze Grindla, z jejíž projekční kanceláře vyšel například kromě jiných skelet palmového skleníku v Schönbrunnu. Mostní konstrukce sloužila v nezměněném stavu svému účelu také po rozpadu monarchie do poloviny 30. let 20. století. Po anexi Rakouska nacistickým Německem byl přechod přes řeku Dyji zatarasen závorami a na českých loukách vznikly nepřístupné protitankové bariéry. Kvůli napjaté situaci v roce 1938 byl most podminován, což ovšem na přelomu září a října nezabránilo ozbrojeným složkám Freikorps k několika ozbrojeným útokům. Přepady přes Dyji byly zpravidla odraženy československými obránci pod velením strážmistra Karla Tojšla. Po druhé světové válce se most stal neprostupnou součástí státní hranice a v letech 1949–1990 nesměl být vůbec používán. K jeho celkové obnově a slavnostnímu otevření obyvateli obou států došlo až v roce 1990. Vyjma drobných poruch některých masivních desek tvořících povrch mostovky se konstrukce dosud nalézá v dobrém technickém stavu.
V období ohrožení československého státu vznikly v blízkosti tři menší pevnostní objekty vzor 37 a roku 1937 stanice finanční stráže. Jednopatrová budova je dokladem vysoké úrovně vojenského stavitelství. Má obytné podkroví a ve vstupním portiku integrovaný fortifikační objekt. Po válce sídlila od roku 1951 v místě šestá rota Pohraniční stráže Čížov a budova byla také využívána jako rekreační dům pro prominenty ozbrojených složek komunistického státu. V současnosti se nachází ve správě Národního parku Podyjí, který ji citlivě opravil.
Komplex příhraničních staveb doporučil k prohlášení kromě jiných institucí zejména Národní památkový ústav v Brně. Rakouský Spolkový památkový úřad ve Vídni současně podniká kroky směřující k památkové ochraně rakouské části příhraničního mostu.
Detaily o komplexu naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.
Autor: Kryštof Havlice