PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Přemyslem Krejčiříkem o obnově pernštejnské zahrady

23. 4. 2020 Letecký snímek obnovovaného areálu z letošního roku | Foto: Přemysl Krejčiřík | Licence: Všechna práva vyhrazena NEDVĚDICE (BRNĚNSKO) | Třetím rokem pokračuje celková obnova vrchnostenské okrasné zahrady na Pernštejně do podoby z počátku 19. století. Nejen na detaily a specifika náročných úprav jsme se zeptali jednoho z autorů projektu, zahradního architekta Přemysla Krejčiříka.

Můžete ve stručnosti zmínit historii zahrady v jihozápadní části hradního areálu?
Byla založena vně hradního areálu na konci 18. století. Jedná se o unikátní angločínskou zahradu, která kombinuje prvky drobné architektury z různých částí světa podle tehdejších dobových představ. V objektu je čínský pavilon s orientální zahradou, turecké lázně, formální zahrada se sadem, ale i dobové herní prvky jako například takzvaná střelba ku ptáku. Pro nás je důležité, že zůstaly zachovány dva soupisy vybavení z roku 1806. Porovnali jsme popisy s historickou ikonografií a tak vznikl její celkový obraz. Ve spodní části byl použit georadar, který nalezl zbytky původní orientální zahrady. Potvrdil také popisy z inventáře a mohli jsme přesně rekonstruovat tvar a vedení cest a vodních prvků.

Lze v několika bodech popsat její jedinečnost z krajinářského hlediska?
Ta spočívá v zachování prostoru a autentických popisů, podle kterých ji bylo možné navrátit do původní podoby. Dostupné podklady umožnily zahradu obnovit maximálně exaktně a to je pro vývoj krajinářství cenné. Asi největším překvapením byla kombinace exotické architektury a ovocných stromů, především hrušek. Už při projektování jsme našli vysvětlení u hlavního zahradníka Potager du Roi ve Versailles. Ten popisuje, že v období 17. století byla hruška považována za císařské ovoce a návštěvník francouzského dvora ji dostal zavařenou jako cenný dar. Proto jsme tomuto ovoci věnovali velkou pozornost a v zahradě je pěstována v několika podobách.

Které zahradní a restaurátorské kroky byly dosud provedeny?
Podle ikonografie a dobových popisů byla obnovena většina stavebních prvků včetně vodního systému. Největší radost mám z čínského paraplíčka, které jsme měli zachycené ze skicáku, jenž byl nalezen v hradní knihovně. Nejsložitější byla rekonstrukce vodního systému ve spodní části areálu, který se odhaloval pomocí georadaru a později pečlivým výkopem za dohledu archeologů.

Jaké úkoly vás aktuálně čekají?
V současné době se dokončuje finální podoba čínského jezírka. Největším úkolem do budoucna bude nastartovat odbornou péči o celý areál. Jde o vegetaci, ale i technické prvky, kde se využívá kombinace technických dovedností našich předků v kombinaci s moderními technologiemi – to především u technologie oběhu vody.

Které další zajímavé projekty a výzvy vás letos čekají?
V současné době realizujeme vegetační úpravy v parku Mošnice v Kladrubech nad Labem, kde probíhá odstranění nevhodných výsadeb smrků z roku 1973, kdy se park proměnil v bažantnici. Smrky ve většině odumřely pod tlakem kůrovce. Vracíme území podobu původní polabské krajiny se solitérními duby, které byly zarostlé ve 40 let starých náletech. Současně probíhá obnova zahrad pod Pražským hradem. Připravujeme také projekt úprav parku ve Slaném podle dobových návrhů architekta Kumpána nebo rekonstrukci teatronu a barokních zahrad ve Smilkově.

Další informace naleznete na stránkách HRADU PERNŠTEJN. Více o činnosti Ateliéru Krejčiříkovi v KATALOGU SLUŽEB.

Fotogalerie

 

 

Téma: Hrady a zámky Archeologie Kraje a památky Historické postupy Historické parky a zahrady Rozhovory Fotogalerie Integrovaný regionální operační program Všechna témata