PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihomoravský kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Janem Doubkem o větrných mlýnech a mlynářích

Zpravodajství

Jihomoravský kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Janem Doubkem o větrných mlýnech a mlynářích

12. 8. 2015 Propamatky.info: Jan Doubek je zakladatelem sekce Větrné mlýny při Kruhu přátel Technického muzea v Brně. Jan Doubek je zakladatelem sekce Větrné mlýny při Kruhu přátel Technického muzea v Brně. | Foto: Archiv Jana Doubka | Licence: Všechna práva vyhrazena BRNO | Sekce Větrné mlýny při Kruhu přátel Technického muzea v Brně byla založena před 10 lety. Sešli se v ní majitelé mlýnů, pracovníci památkové péče, řemeslníci, zástupci médií, ale i obdivovatelé průmyslového dědictví. Jan Doubek, který navštívil celou řadu mlýnů a je zakladatelem sekce, čtenáře seznámí s větrnými mlýny i mlynáři.

Jak se člověk stane větrným mlynářem?
Můj otec jako učitel a vědecký pracovník toužil po odpočinku v přírodě. Chtěl získat nějaký historický objekt, a proto se obrátil na památkový ústav v Brně s žádostí o doporučení. Z objektů, které by bylo vhodné zachránit, si rodiče vybrali větrný mlýn v Kořenci. Mlýn s úžasnou polohou měl částečně dochované mlecí zařízení a to lákalo k obnově. Otec chtěl mlýn opravit a udělat ho místem setkávání. Mně bylo 14 let a víkendy a prázdniny jsem trávil při obnově mlýna. Když jsem jej zdědil, začal jsem se zajímat také o historii. Protože informací nebylo mnoho, hledal jsem v okolních mlýnech, jak fungovaly. Postupně jsem projel všechny dochované mlýny u nás a setkával se s jejich příznivci.

Můžete přiblížit vznik sdružení zájemců o větrné mlýny?
Výsledky svého amatérského bádání o větrných mlýnech jsem shrnul v roce 2005 do výstavy a publikace Dochované větrné mlýny v České republice. Součástí výstavy byla i konference o větrných mlýnech, na které jsme se domluvili, že bychom se mohli sdružit, a Technické muzeum v Brně nám umožnilo založit sekci Větrné mlýny v rámci jeho Kruhu přátel. Sekce má 35 členů. Hlavní cíle jsme si stanovili tři ‒ vzdělávání našich členů v oblasti mlynářství a památkové ochrany, vzájemná pomoc při záchraně a obnově větrných mlýnů a propagace větrných mlýnů.

Co se za uplynulých 10 let trvání sekce podařilo?
Každoročně pořádáme výroční dvoudenní zasedání spojené s exkurzí do větrných i vodních mlýnů u nás. Navštívili jsme všechny lokality, kde větrný mlýn buď ještě stojí, nebo jsou patrné jeho pozůstatky. Dnes je v České republice 78 takovýchto míst, 54 objektů je památkově chráněno, 20 mlýnů má částečně nebo úplně zachováno technické zařízení a 15 větrných mlýnů je přístupných veřejnosti.

Větrné mlýny přibližujeme veřejnosti formou výstav, přednášek a příspěvků v médiích. Uspořádali jsme více než 25 výstav ‒ z toho tři stálé, 35 přednášek a napsali řadu příspěvků do novin a časopisů. O větrných mlýnech byla řada reportáží v České televizi a naši členové provozují internetové stránky, například POVĚTRNÍK nebo VĚTRNÉ MLÝNKY. Vydali jsme také tři pexesa s větrnými mlýny.

Co považujete za největší úspěchy?
Jsou to dvě nejviditelnější a nejhmatatelnější akce ‒ záchrana větrného mlýna ve Spálově a mapování i obnova malých větrných mlýnů na Ostravsku. Větrný mlýn ve Spálově byl v roce 2005 jediným u nás, kterému hrozil bezprostřední zánik. Jednali jsme s majitelkou i starostkou obce a setkali se se snahou o spolupráci. Spojili jsme naše znalosti a elán s financemi obce i majitelky a během následujících sedmi let postupně mlýn opravovali. Od roku 2012 již Balerův mlýn ve Spálově tvoří opět krajinnou dominantu a láká turisty svojí krásou i výstavou o historii mlýnů v obci.

Téma malých větrných mlýnků, které se vyskytovaly především v oblasti mezi Ostravou, Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem, nebylo donedávna historicky zpracováno. Vznikaly v kraji, kde dělníci dojížděli ze svých usedlostí do dolů, hutí a průmyslových podniků na Ostravsku. Malé mlýnky jim pomáhaly se šrotováním obilí především pro krmení dobytka. Bylo jich několik stovek, do 21. století jich zůstalo v různém stavu chátrání kolem 70. Podařilo se je zmapovat, zdokumentovat a některé z nich zrenovovat nebo doslova za pět minut dvanáct zachránit.

Naše sekce se podílela na programu stánku Technického muzea v Brně na veletrhu cestovního ruchu GO – Regiony před dvěma roky. Větrné mlýny a činnost sekce byly hlavním tématem celého stánku. Veřejnosti jsme představili na panelech i modelech větrné mlýny i podíl sekce na jejich popularizaci i obnovách a záchraně některých objektů.

Jak oslavíte letošní desetiletí sekce?
Nabídli jsme Institutu pro památky a kulturu téma větrných mlýnů pro tradiční podzimní konferenci. Nabídka byla přijata a pro nás to znamená zajistit odbornou náplň programu. Konference proběhne v prostorách Technického muzea v Brně a plánujeme i jednu nebo dvě trasy exkurze za větrnými mlýny na Moravě. Technické muzeum nám nabídlo stylový dopravní prostředek – historický autobus brněnské městské dopravy ze svých sbírek.

Sekci větrné mlýny při Kruhu přátel Technického muzea v Brně naleznete v KATALOGU SLUŽEB.

Institut pro památky a kulturu, o.p.s., který provozuje portál PROPAMÁTKY, připravuje v rámci pravidelných odborných konferencí setkání na téma Větrné mlýny. Konference se uskuteční 12. a 13. listopadu 2015 v Technickém muzeu v Brně. Bližší informace naleznete přímo na stránkách KONFERENCE PROPAMÁTKY

Autor: Břetislav Koč, redakce

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info