Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihomoravský kraj>>Tipy a inspirace>>Bývalá brněnská textilní manufaktura usiluje o statut kulturní památky
30. 11. 2017
Hlavní klasicistní průčelí bývalé textilní manufaktury | Foto: Kryštof Havlice
Podnět na prohlášení původně textilní manufaktury ležící v dnešním katastrálním území Zábrdovice byl standardním postupem schválen Regionální komisí Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně. Areál se nachází na obdélné parcele o půdorysném tvaru U s hlavním průčelím do ulice Cejl a továrními podélnými křídly do komunikace Vlhká v blízkosti Koliště.
Současnou budovu založil jeden z prvních brněnských textilních továrníků Karel Jan Příza v letech 1810 až 1811. Provoz manufaktury byl zahájen v roce 1815, kdy majitel získal zemské tovární oprávnění. Jako první vzniklo východní křídlo, ve kterém byla založena vzorkovna, vylévárna a sklad. V západním křídle byly umístěny ostatní skladové prostory. Průmyslový areál v průběhu let doznal několika stavebních úprav. V roce 1869 manufakturu odkoupili od Přízových dědiců židovský obchodník Adolf Weinberger s Jakobem Strakoschem provozující firmu na vlněné zboží Strakosch & Weinberger. Později pod názvem Weinbergerova manufaktura se fabrika svižně rozvíjela a došlo k dalším přístavbám lisovny, kotelny, prádelny nebo tkalcovny. Dědicům továrníka Weinbergera areál patřil až do znárodnění roku 1949. Poté došlo k přestavbě na centrální vzorkovnu tehdejšího národního podniku Mosilana. V současnosti je nemovitost ve státním vlastnictví a nachází se zde dílny nebo ubytovna.
Klasicistní budova orientovaná do ulice Cejl má zachované kvalitní architektonické detaily, balkon s kovaným zábradlím a takzvanou falešnou mansardovou střechu. Kromě dalších hodnotně dochovaných interiérových prvků v podobě krovu, schodišť a klenutých stropů je zde cenná a nepoškozená tovární hala. V západním křídle se dodnes nacházejí také dřevěné trámové stropy. Komplex představuje unikátní doklad průmyslových staveb 19. století po architektonické, kulturněhistorické a zejména urbanistické stránce.
Více informací naleznete na stránkách městské části BRNO-SEVER.
Autor: Kryštof Havlice