PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihomoravský kraj>>Jihomoravský kraj>>Větrný mlýn s turbínou v Ruprechtově je technickým unikátem

Zpravodajství

Jihomoravský kraj

zpět

 

Větrný mlýn s turbínou v Ruprechtově je technickým unikátem

27. 9. 2015 Propamatky.info: Větrný mlýn v Ruprechtově s Halladayovou turbínou je nejen naším, ale i celoevropským unikátem. Větrný mlýn v Ruprechtově s Halladayovou turbínou je nejen naším, ale i celoevropským unikátem. | Foto: archiv Jana Doubka | Licence: Všechna práva vyhrazena RUPRECHTOV (VYŠKOVSKO) | Ve dnech 12. a 13. listopadu se v Technickém muzeu v Brně bude konat osmý ročník konference PROPAMÁTKY tentokrát zaměřené na téma větrných mlýnů. V dalším dílu volného cyklu nás s jedním z nich seznámí Jan Doubek ze sekce Větrné mlýny Klubu přátel Technického muzea v Brně.

Velmi zajímavou historii má větrný mlýn v Ruprechtově. V roce 1873 zde byl postaven kamenný mlýn holandského typu o průměru 8,4 m a výšce cca 12 m se čtyřmi perutěmi. V roce 1882 vichřice zničila celou střešní konstrukci s hlavním hřídelem, převody i částí zdiva. Mlynář Cyril Wágner se rozhodl mlýn modernizovat způsobem, který viděl v Americe. Daniel Halladay, americký farmář, sestrojil kolem roku 1877 větrné oběžné kolo se stavitelnými žaluziemi pomocí středově ovládaných táhel. Žaluzie větrného kola rozdělil na jednotlivé sektory a každý sektor ovládalo jediné táhlo. Všechna táhla uchycená na pohyblivém prstenci pak mohla být nastavována ručně nebo automaticky pákami se závažími nastavenými na určitý tlak větru. Význam ovladatelných žaluzií spočívá v jejich možnosti nastavit je buďto pod určitým úhlem, nebo zcela rovnoběžně se směrem větru. To je výhodné zvláště v případě velmi silného větru. Zabrání se tím poškození větrného pohonu a hnaného mlýnského zařízení.  

Po odzkoušení modelu vyrobil Cyril Wágner v letech 1882–1884 dvoutunovou Halladayovu turbínu o průměru 9,6 m, s plochou 22 m2 a umístil ji na střechu původního mlýna. Turbína je tvořena jednou řadou žaluziových polí centrálně stavitelných a dvojitým směrovým kormidlem. Celá rekonstrukce stála 5 600 rakouských zlatých. Asi dvojnásobně se tím zvýšil výkon mlýna, který za příznivého větru dokázal semlít až 10 tun meliva za den. Mlýn pracoval bez závad do roku 1890, kdy ho opět poškodila vichřice. Po opravě fungoval nejméně dalších 40 let. Provoz mlýna byl dokonce rozšířen o pásovou pilu na větrný pohon. Na snímcích z roku 1937 je však již vidět poškozenou turbínu. Po válce nebyl provoz obnoven a mlýn, který převzalo zemědělské družstvo, začal chátrat. Byl používán například jako sklad nebo klubovna pionýrů.

Smutný byl i osud mlynáře Wágnera. Stavbou turbíny a její opravou v roce 1890 se tak zadlužil, že musel mlýn prodat. Po opakované změně majitele nakonec koupil mlýn v roce 1930 Jan Tesař, dědeček dnešní majitelky. Ta se po roce 1989 rozhodla turbínu rekonstruovat. V letech 1992 až 1995 se jí s manželem podařilo vytvořit podle dobových fotografií technickou dokumentaci, zajistit sponzory i výrobu nové turbíny. Rekonstrukce se podařila a v rámci Dnů evropského dědictví v roce 1998 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Halladayova turbína na mlýně v Ruprechtově je nejen naším, ale i celoevropským unikátem. Ve vnitřních prostorech jsou skloubeny zbytky původního technického vybavení s nábytkem pro pobyt rekreantů. Mlýn je veřejnosti přístupný vždy před začátkem a na konci turistické sezony, jinak po domluvě s průvodcem.

Bližší informace k letošnímu ročníku odborné konference zaměřené na větrné mlýny, kterou pořádá Institut pro památky a kulturu – provozovatel portálu PROPAMÁTKY, naleznete na stránkách KONFERENCE PROPAMÁTKY, kde je otevřená registrace. O větrných mlýnech a mlynářích si můžete přečíst také rozhovor s Janem Doubkem ZDE

Autor: Jan Doubek, Zbyněk Konvička

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info