PROPAMÁTKY | Zpravodajství

8. sjezd historiček a historiků umění v Brně

11. 7. 2024 Konce a začátky časů (ilustrační obrázek) | Foto: Archiv Uměleckohistorické společnosti | Licence: Všechna práva vyhrazena BRNO | Uměleckohistorická společnost a Seminář dějin umění Masarykovy univerzity v Brně pořádají 12.–14. září 2024 již poosmé sjezd historiček a historiků umění nazvaný Konce (a začátky) časů. Setkání se uskuteční na Filozofické fakultě, Arne Nováka 1.

Třídenní konference historiček a historiků umění bude rozdělena do osmi tematických sekcí, na nichž své příspěvky přednese celá řada tuzemských i zahraničních odborníků na dějiny umění a památkovou péči. Přinášíme přehled témat, která budou diskutována během celé akce, kompletní verzi programu najdete v příloze.

Čtvrtek 12. září

• Sekce 1 | Sen, smrt, znovuzrození a rituály přechodu ve vizuální kultuře | garantka: Marcela Rusinko, Masarykova univerzita v Brně

Italský režisér Federico Fellini si do deníku poznamenal větu: ‚I smrt je životem‘! Nebo ovšem také: ‚I život je smrtí! ‘Nečekaná dvojznačnost výkladu této fráze otevírá pole řadě úvah a interpretací. Uchopíme-li tento fenomén napříč prostorem, časem a jednotlivými médii, může vzniknout inspirativní a barvitá výpověď o možných podobách ‚konce a začátku‘ času jak individuálního, tak sdíleného.

• Sekce 2 | Památková péče budoucnosti – bez historiků umění, anebo nadále s nimi? | garant: Martin Horáček, Univerzita Palackého v Olomouci

Kde je dnes místo historiků umění v souřadnicích heritage science, critical heritage studies, architektury, umění, restaurování, ochrany životního prostředí, politických programů a občanského aktivismu? Jak historikové umění přispějí k záchraně dědictví ohroženého tlakem osmimiliardové populace, lokálními konflikty, ale i byrokratizací a dalšími výzvami?

• Sekce 3 | Učením k novému světu. Vzdělávání umělců, architektek a designérů v reakci na společenské proměny | garantky: Veronika Rollová – Johana Lomová, UMPRUM

Jak se společenská a politická objednávka promítla ve struktuře a průběhu školení umělců, jak se proměňovaly jeho formy a cíle v návaznosti na vize budoucnosti, respektive z pohledu odmítání starých pořádků? Například: Jak vzdělávání umělců akcelerovalo emancipaci žen? Jak vypadalo umělecké školení v době socialistického realismu? Jakým způsobem může vzdělávání reagovat na klimatickou změnu a na další krize s ní související?

Pátek 13. září

• Sekce 4 | Konec dějin umění? (3. díl) | garantka: Milena Bartlová, UMPRUM

Jaká je budoucnost dějin umění? Jaké budou jejich základní pojmy, předmět a standardní metody? Co z tradice se osvědčilo a bude i nadále nezbytné, co se v nových komunikačních situacích bude měnit a jak? Jaké cíle si dějiny umění kladou a jak k nim chtějí dospět?

• Sekce 5 | Eco-art history a střední Evropa | garanti: Tomáš Valeš – Jan Galeta, Masarykova univerzita v Brně

Navržená sekce chce otevřít problematiku eco-art history v geografickém prostoru střední Evropy. Jaké je místo eco-art history v českém dějepisu umění? Může obor reflexí antropocénu přispět k řešení ekologické a klimatické krize? Jaký je vztah umělecké produkce a vizuální kultury k zásahům do krajiny, exploataci přírodních zdrojů a zvířat?

•  Sekce 6 | Začátky a konce: Výstava jako historický formát | garantky: Markéta Jarošová, Katolická teologická fakulta UK – Terezie Nekvindová, Akademie výtvarných umění v Praze

Ocitli jsme se v případě výstav v okamžiku zlomu? Jaké výzvy, těžkosti i příležitosti přináší těkavá digitální éra s on-line a virtuálními výstavami, interaktivními expozicemi či zapojením umělé inteligence do světa výstav? A jaký byl naopak vstup média výstavy „na veřejnou scénu“ v 19. stol etí, jakým způsobem tehdy proměnil vnímání uměleckých děl?

Sobota 14. září

• Sekce 7 | Digitální dějiny umění: Revoluce nebo tradice? | garant sekce: Jakub Stejskal, Masarykova univerzita v Brně

V jakém smyslu proměňuje digitalizace obor dějiny umění? Přednášející se budou zamýšlet nad mezemi a potenciálem nástrojů a postupů asociovaných s digitálními dějinami umění. Půjde o samotné fungování těchto prostředků a metod, ale také o jejich budoucí uplatnění v metodologii oboru.

• Sekce 8 | Přehodnocení lidového umění | garantky: Marta Filipová – Julia Secklehner, Masarykova univerzita v Brně

Jakou relevanci má lidové umění pro modernitu a postmoderní svět? Jakou roli hraje emancipace lidového umění pro jejich postavení jako svébytných tvůrců a tvůrkyň? Jaký význam má zavádění novinek v technologiích pro pochopení lidového umění v současné společnosti? Má lidové umění potenciál stát se avantgardou dneška a nabídnout řešení pro výrobní a uměleckou produkci?

Odpolední program: Exkurze Skryté Brno | Na závěr čekají zájemce více či méně skrytá zákoutí Brna.

• Skryté přednosti nově zrekonstruovaného parku na Moravském náměstí
• Návštěva nejužšího funkcionalistického hotelu na světě, jeho interiéru a terasy
• Schovaná zákoutí kostela sv. Tomáše
• (Opo)míjené sochy ve veřejném prostoru
• A jedno překvapení, které se účastníci dozví na místě konference.

Konference je pro všechny zdarma. Pro zajištění místa na exkurzi je nutné se registrovat do 31. července.

Podrobný program konference najdete v příloze nebo na stránkách SEMINÁŘE DĚJIN UMĚNÍ. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.