PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihomoravský kraj>>Opravené památky>>ROZHOVOR | S Klárou Kořanovou o restaurování trojrozměrné historické mapy Moravy

Zpravodajství

Jihomoravský kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Klárou Kořanovou o restaurování trojrozměrné historické mapy Moravy

6. 2. 2020 Propamatky.info: Odborníci z Moravského zemského archivu v Brně v současnosti restaurují unikátní historickou trojrozměrnou mapu. Odborníci z Moravského zemského archivu v Brně v současnosti restaurují unikátní historickou trojrozměrnou mapu. | Foto: Moravský zemský archiv v Brně | Licence: Všechna práva vyhrazena BRNO | V současnosti probíhá celková obnova cenné velkoformátové trojrozměrné historické mapy Moravy znázorňující území ve druhé polovině 19. století. Na specifika náročného procesu jsme se zeptali restaurátorky Moravského zemského archivu v Brně Kláry Kořanové.

Můžete ve stručnosti zmínit historii a stáří mapy, případně účel jejího vzniku?
Základ plastické mapy vznikl pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století. K její výrobě byla použita tištěná mapa z takzvaného III. vojenského mapování v letech 1876–1878. Až do 40. let 20. století byla doplňována o nové reálie, jako například vlepená brněnská přehrada, nově vznikající železniční tratě nebo tramvajové linky v Brně. Zda sloužila účelům vojenským, výukovým, reprezentativním nebo správním se lze pouze domnívat. V poslední fázi byla užívána Zemským studijním a plánovacím ústavem moravskoslezským v Brně, po jehož zrušení ji jako nepotřebný artefakt převzal Krajský národní výbor v Brně, odkud se v roce 1960 dostala do našeho archivu.

V jaké fázi se v současnosti proces restaurování a čištění nachází?
Mapa byla po rozebrání převezena z Moravského kartografického centra ve Velkých Opatovicích do konzervátorské dílny Moravského zemského archivu v Brně. Zde jsou jednotlivé díly fotograficky dokumentovány a předběžně prozkoumány. Samotná konzervace se pak zaměřuje na odstranění prachu a nečistot z povrchu, fixaci uvolněných částí papíru a překližky. Očista probíhá mechanickou cestou pomocí pryží, v použití vodných metod nám brání rozpustnost některých barev. Také jsou snímány starší retuše, které již barevně s papírovým podkladem nekorespondují. Nahrazujeme je tónovaným japonským papírem, kterým opravujeme i jiná poškozená místa.

Jaké kroky mají následovat?
Vzhledem k tomu, že konzervace by měla být hotova do zahájení nové návštěvnické sezony, tedy do dubna letošního roku, je naším hlavním záměrem mapu zbavit prachových nečistot, které na ní ulpěly za 12 let, kdy byla vystavena. Takto je třeba ošetřit všechny její části, takže nás opravdu tlačí čas. Poté bude transportována zpět do expozice, kde ji pracovníci muzea šetrně složí. Nyní, když je rozložená, máme možnost ji blíže prozkoumat. Doufáme, že se najdou indicie, které pomohou datovat celé dílo a poodhalí průběh jeho vzniku.

Můžete pro ilustraci přiblížit její formát a měřítko?
Celkově zabírá plochu zhruba 110 m2. Morava a Slezsko jsou tu zobrazeny v měřítku 1 : 25 000. Původně se skládala ze 79 dílů, které jsou uchyceny na masivních dřevěných rámech. Do dnešních dnů se jich dochovalo pouze 77. Váha jednotlivých dílů se pohybuje od 3 do 50 kilogramů. Liší se mezi sebou i velikostí. Největší částí je deska zachycující Brno s jeho okolím o rozměrech 111 x 145 centimetrů a naopak nejmenší by se do ní vešla téměř jednadvacetkrát. Je to čtvercová část Beskyd o straně 28 centimetrů. Vrstevnice jsou nalepeny na překližce o tloušťce dva milimetry, takže v místech nejvyšších pohoří dosahuje reliéf až výšky 16 centimetrů.

Bude a případně jakou formou má být archiválie prezentovaná veřejnosti?
Byla by škoda mapu uzavřít před zraky veřejnosti do depozitáře, i když bychom to nejraději udělali, aby nedocházelo k její degradaci světlem. Po restaurování se vrátí z Brna do Moravského kartografického centra ve Velkých Opatovicích. Zde bude nadále vystavena. Pokud je složená, lze si ji detailně prohlédnout pouze v okrajových částech, proto jsme se rozhodli ji zdigitalizovat a zpřístupnit zájemcům na internetových stránkách Moravského zemského archivu.

Více informací naleznete na stránkách MORAVSKÉHO ZEMSKÉHO ARCHIVU

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info