Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihočeský kraj>>Zprávy z regionů>>V jistebnickém kostele objevili neobvyklé zdivo
4. 5. 2020
Kostel sv. Michala je výraznou dominantou Jistebnice. | Foto: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Průzkum prováděný odborníky z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích ve spolupráci s Tomášem Kynclem z DendroLab v Brně ukazuje historii stavebního vývoje kostela v novém světle. Nalezené hrázděné zdivo by většina pracovníků památkové péče očekávala spíš v severních a severozápadních Čechách. „V rámci Jihočeského kraje se jedná o unikát, který snese nejpřísnější srovnání s obdobnými konstrukcemi v Česku,“ prozrazuje David Javorský z Národního památkového ústavu.
Proč tehdejší stavitelé použili tuto pro jižní Čechy neobvyklou hrázděnou konstrukci? „Roli hrála zřejmě rychlost výstavby, menší spotřeba dražších materiálů, jako je kámen či malta, a hlavně hmotnost. Věž už se kvůli stabilitě patrně nedala navyšovat klasickým kamenným zdivem,“ uvažuje Javorský a dodává: „Otázkou však zůstává, proč se tehdejší majitel rozhodl věž tímto způsobem navyšovat. Dřevo na její realizaci bylo pokáceno na přelomu let 1567/68, čímž se navíc řadí k nejstarším datovaným konstrukcím svého druhu v rámci celé země,“ dodává Javorský.
Kostel prochází od roku 2017 rozsáhlou obnovou. Postupně je měněna střešní krytina a místy se opravuje krov. Obnoveno bylo taktéž ochozové patro, kde musela být vyměněna i velká část původních trámů. „Na hrázděné konstrukci zůstalo přibližně 40 procent dřevěných prvků ze 16. století, zbytek musel být nahrazen vzhledem k havarijnímu stavu novými trámy,“ prozradil Javorský.
Výzkum odhalil, že dřevo na zhotovení krovu nad lodí bylo smýceno na přelomu let 1557/58, jen 10 let předtím, než se začalo se stavbou hrázděné konstrukce části věže. Proč po tak krátkém časovém období přistoupil majitel kostela k jeho další přestavbě? Specialisté se domnívají, že vznik krovu nad lodí a následný vznik hrázděného ochozového patra na věži je důkazem hospodářského rozmachu městečka na konci 16. století za vlády Ladislava II. z Lobkovic.
Nepřehlédnutelné jsou také střílnové otvory na severní straně sakristie, viditelné i z přilehlého hřbitova. Proti komu se místní obyvatelé v druhé polovině 15. století bránili? Vzniklo snad obranné polopatro jako reakce na majetkové spory a ozbrojené konflikty mezi Táborem a sousedními celky, které drželi Rožmberkové? „To vše jsou jen hypotézy, které budeme prověřovat analýzou archivních historických pramenů a srovnávacími studiemi,“ nastínil plány odborníků Javorský.
Více informací naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH.
Autor: Zbyněk Konvička
Zdroj: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích