PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihočeský kraj>>Zprávy z regionů>>ROZHOVOR | S Jaroslavem Ryglem o obnově zámku Komařice

Zpravodajství

Jihočeský kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Jaroslavem Ryglem o obnově zámku Komařice

15. 2. 2020 Propamatky.info: Komařický renesanční zámek je přirozenou dominantou obce s dochovanými částmi sgrafitových omítek. Komařický renesanční zámek je přirozenou dominantou obce s dochovanými částmi sgrafitových omítek. | Foto: Jaroslav Rygl | Licence: Všechna práva vyhrazena KOMAŘICE (ČESKOBUDĚJOVICKO) | Dlouho bylo někdejší panské sídlo v centru obce, považované za jeden z nejhodnotnějších renesančních zámeckých areálů v jižních Čechách, opuštěné a ve špatném technickém stavu. Na postup záchranných a obnovovacích prací jsme se zeptali majitele Jaroslava Rygla.

Můžete ve stručnosti přiblížit historii zámku?
První zmínka o Komařicích pochází z roku 1278. Majiteli panství byli vladykové z Komařic. Přibližně kolem roku 1590 došlo k přestavbě na renesanční zámek odpovídající současné podobě. Tehdy sídlo vlastnili Jiří Kořenský z Terešova a Kristýna Drahovská. Asi v roce 1620 byl dvůr s přilehlými vesnicemi a polnostmi prodán cisterciáckému řádu ve Vyšším Brodě. Vyšebrodští páni zde hospodařili více než 300 let. Za jejich působení zámek s přilehlými pozemky velice dobře prosperoval. Po roce 1920 majetek náležel měšťanské rodině, po únoru 1948 se stal součástí Jednotného zemědělského družstva. Ke znovunavrácení nemovitosti došlo v rámci restituce v roce 1991. Areál se před obnovou nacházel v celkově neutěšeném stavu a z velké části byl zanesen odpadky.

Co vše se dosud podařilo obnovit?
Bylo provedeno celkové zabezpečení areálu zahrnující jeho vyčištění a odstranění náletových dřevin. Nově je postaven krov a střecha hlavní zámecké budovy. Následovala okna a třetina krovu barokní sýpky. Současně byly provizorně zabezpečeny ostatní střechy.

Jaké práce vás čekají letos?
Budou to zejména okenní výplně v arkádových chodbách, poté druhá etapa opravy krovu a střecha sýpky. Zároveň chystáme výsadbu dřevin v jedné ze dvou zámeckých zahrad.

Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky z Programu architektonického dědictví Ministerstva kultury nebo z jiných zdrojů?
Aktivně spolupracujeme s Národním památkovým ústavem a Ministerstvem kultury. Konkrétní údaje o financích bych s dovolením nezveřejňoval.

Jaké plánujete v budoucnu využití památky?
Místo by se mělo stát přirozeným lokálním nekomerčním centrem turistického ruchu s důrazem na jeho historický kontext s možností ubytování.

Další informace o stavbě naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info