PROPAMÁTKY | Zpravodajství - Nepohodlná sestra modernizace. Památková péče a vltavská kaskáda vodních děl

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihočeský kraj>>Zprávy z regionů>>Nepohodlná sestra modernizace. Památková péče a vltavská kaskáda vodních děl

Zpravodajství

Jihočeský kraj

Nepohodlná sestra modernizace. Památková péče a vltavská kaskáda vodních děl

15. 11. 2023 Titulní strana nové knihy o snaze zachránit památkové hodnoty kolem Vltavy | Foto: Národní památkový ústav | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKÉ BUDĚJOVICE | Národní památkový ústav vydal knižní novinku s názvem Nepohodlná sestra modernizace. Památková péče a vltavská kaskáda vodních děl. V přednáškovém sále na Senovážném náměstí ji 20. listopadu v 17 hodin představí její autor Martin Gaži.

Teoretické diskuze o energetickém využití celého toku Vltavy probíhaly již od počátku 20. století. „Reakce na mnohokrát upravovaná vládní rozhodnutí obětovat rozsáhlá území vltavských údolí ve prospěch budoucího civilizačního rozvoje je možné vnímat jako prubířské kameny české památkové péče,“ uvádí autor knižní novinky Martin Gaži.

První kola urputného opakování argumentů ve prospěch plošné ochrany krajiny písemné prameny zachycují již krátce po vzniku první Československé republiky. Památkáři tehdy aktivně vystupovali proti naddimenzovaným projektům vysokých přehrad, podíleli se na diskuzi o zakomponování inženýrských děl do obrazu krajiny a neúspěšně prosazovali výstavbu kopií ničených venkovských domů.

Projekty gigantických přehradních nádrží začaly vznikat už před převratem v roce 1948, jejich realizace poté nabrala na tempu v 50. letech. Rychle postupující zánik krásné vltavské krajiny památkáře motivoval nejen k upozorňování na nebývalé množství kulturních i přírodních ztrát, ale i konkrétním iniciativám směřujícím k záchraně alespoň těch nejvýznamnějších památek. Některé snahy ztroskotaly (pokusy o zachování kostela v Dolní Vltavici, roubené hospody v Živohošti či farního areálu v Purkarci). Některé se podařilo ochránit alespoň z části (přenesení kostela v Červené nad Vltavou, zajištění podloží zámku Orlík a hradu Zvíkov). Jiné byly po mnoha peripetiích korunovány úspěchem (zahrázování zámku v Kolodějích nad Lužnicí či transfer řetězového mostu z Podolska do Stádlce).

Autor se v knize snaží zachytit proměny momentálních strategií opakujících se vyjednávání mezi památkáři, státními a krajskými úředníky a vodohospodáři. Čerpal při tom zejména z archivně dochované korespondence, zápisů z jednání i záznamů, které si památkáři vedli „pro domo“. Pro poznání společenského kontextu jejich snah využíval zápisy v městských kronikách, texty dobové publicistiky, ale i filozofických a uměleckých děl, včetně filmů a beletrie. Kniha se týká procesů spojených se zrodem moderní varianty ochrany kulturního dědictví a lze ji vnímat i v širších kontextech studia dějin 20. století.

Vstup na přednášku je volný, zájemci budou mít možnost si knihu zakoupit za zvýhodněnou cenu. Bližší informace naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH.