PROPAMÁTKY | Zpravodajství

České Budějovice: evropské hlavní město kultury roku 2028

8. 1. 2024 Evropským hlavním městem kultury se staly pro rok 2028 České Budějovice. | Foto: Pavel Bálek | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKÉ BUDĚJOVICE | Již téměř 40 let se členská a kandidátská města unie ucházejí o titul evropského hlavního města kultury. Ziskem titulu mají jedinečnou příležitost představit svou historii, tradice a věnovat se vlastnímu strategickému rozvoji prostřednictvím kultury.

V roce 2023 kandidovala kromě francouzských také města z Česka. Celý proces výběru začíná šest let před vlastním konáním akce. Města ve své kandidatuře musejí popsat své cíle, kulturní program, finanční plán nebo organizační strukturu. Z nominace vyplývá zapojení lokálních a regionálních komunit, místních obyvatel, vyhodnocuje se dopad na dlouhodobý rozvoj města a klade se důraz na evropský rozměr. O vítězi rozhoduje mezinárodní porota dvanácti členů. Konečný výběr schvaluje rada ministrů kultury.

Vítěz soutěže získá kromě jedinečného ročního statusu kulturního středu Evropy také finanční příspěvek jeden a půl milionu eur. Vlastní titul EHMK pak město může užívat na dobu neurčitou. V Česku svou kandidaturu podala města Brno, Broumov, České Budějovice a Liberec. Do finále se dostala dvě z nich – Broumov a České Budějovice. Města, která mají svá historická, regionální specifika, pracují s odlišným kulturním prostředím a zkušenostmi. Vítěz byl zveřejněn poslední červnový den roku 2023. Po Praze (2000) a Plzni (2015) budou České Budějovice teprve třetím českým městem, které získá titul evropské hlavní město kultury.

O tom, jak se připravovala kandidatura města, jak se zapojovali místní obyvatelé a spolky, co udělení titulu znamená pro město a celý tým, který na kandidatuře pracoval, hovoří Anna Hořejší, kreativní ředitelka kandidatury Českých Budějovic.

Proč a s čím jste do kandidatury o titul evropské hlavní město kultury vstupovali?
Na začátku byla potřeba dát městu nějaký nový impuls. Titul evropské hlavní město kultury se nabízel jako jedna z možností. V Českých Budějovicích je velmi silná kulturní scéna a pro ni to byla možnost, jak jí zkusit vytvořit důstojné podmínky, a hlavně jak udělat z kultury jednu z priorit v rámci plánování dlouhodobého rozvoje města. Když jsme se na úplném začátku kandidatury ptali, jaké má kdo očekávání, tak jsme zjistili, že představy jsou různé nebo i často chybějí. Byl to impuls pro vytvoření nové kulturní vize města.

Kdy a jak jste začali s přípravami na kandidaturu?
Kandidaturu jsme začali připravovat na jaře roku 2021. V době, kdy utichaly největší vlny covidu. Byla to první setkání místní kulturní scény po více než roce, což bylo hodně znát. Lidé, a myslím to v dobrém, se v tu dobu často soustředili hlavně na sebe, nebyli zvyklí tolik spolupracovat, svou roli hrála demotivace, frustrace z předchozího roku. Proto jsme se na začátku při setkáních s nimi zaměřovali hlavně na otázky jejich potřeb, situace, očekávání nebo vizí. Až potom jsme mohli začít tvořit společně. Díky takovému osobnímu přístupu, který byl od počátku bezpodmínečný a který jim chyběl, se jich do projektu nakonec tolik zapojilo. Věřili, že z tohoto něco vznikne, někde se promítne, že nejde jen o dotazníkové šetření do šuplíku.

Jak jste kandidaturu vysvětlovali obyvatelům města?
K místním jsme hledali cestu podobně. I zde jsme cítili, že lidé zde žijí hodně ve svých komfortních zónách a nejsou moc zvyklí se potkávat, sdílet, přijímat nové výzvy a „představovat si“. V první fázi kandidatury, která je skutečně v určitých momentech o snění, jsme museli dát příležitost právě představám o tom, co nás, veřejnost i kulturní aktéry v budoucnosti čeká. Zároveň jsme věděli, že máme hodnoty, principy, které chceme do města přenést, a věděli jsme, že pro nás je důležitý pozitivní zážitek a emoce, s nimiž si ty hodnoty mohou spojit.

Jak konkrétně?
Přišli jsme s Kul.turistou (kulturní turistickou kanceláří) – maringotkou, která se vydala do městských částí a fungovala jako nízkoprahový klub na často ne příliš navštěvovaných místech, s horší dostupností nebo tam, kde jsou patrné jizvy a problémy. Ty nás zajímaly a my tam jen byli. Nabízeli jsme kafe za příběh, pořádali jsme socio-urbanistické dílny, aktivizovali lokální spolky. Lidé přicházeli a povídali jsme si spolu. Byla to mravenčí práce, ale věřím, že 98 procent lidí odcházelo s pozitivní zkušeností a důvěrou. Projekt EHMK je komplikovaný, komplexní a velký, je mnohdy těžko uchopitelný, proto pro nás bylo důležité, aby si v něm každý našel i něco malého, co pro něj může být důležité, osobní motivaci, pro kterou bude chtít projekt podpořit.

Pomohly vám zkušenosti Prahy 2000 a Plzně 2015?
Čerpali jsme zkušenosti z mnoha měst a byly mezi nimi i Praha a Plzeň. Je nutné říct, že titul se hodně proměňuje, stejně jako se proměňuje situace a politické a kulturní kontexty, v nichž města o titul žádají. Pro nás nejdůležitější, co jsme si vzali i na příkladu z Plzně, bylo, aby opravdu zkušenost a zážitky, které přípravy a realizace EHMK s sebou nesou, zůstaly v Českých Budějovicích. Aby si je co nejvíce prožily místní kulturní organizace, na něž to má největší dopad. Aby tak měly možnost zlepšit své kapacity, získat zkušenosti v práci se zahraničními partnery, v žádání o evropské granty, organizování velkých akcí, aby toto všechno zůstalo u nich, neboť oni jsou tím největším dědictvím projektu.

Jaký připravujete program?
Náš přístup je vytvářet permakulturní prostředí, tedy zjednodušeně budovat prostor založený na dlouhodobě udržitelném rozvoji, do něhož můžeme vkládat kulturní a umělecké projekty nejen s aktuálními, ale i s budoucími tématy, která se teprve objeví. Náš program, v němž máme připraveno celkem 46 projektů, je nastavený jako call to action. Chceme aktivizovat nejen kulturní sektor, ale i obyvatele, návštěvníky, aby se skrze uvedené projekty na kultuře přímo podíleli.

Co pro vás udělení titulu EHMK znamená?
Celou kandidaturu jsme vnímali velmi osobně, protože jsme téměř všichni z Českých Budějovic. Viděli jsme živý proces, v němž jsme se mohli sblížit s kulturními aktéry, viděli jsme, jaké to má přímé dopady na veřejnost, kulturní sektor, účastníky, kteří se chtějí zapojovat, cítili jsme kumulující se energii, nadšení lidí, kteří v tom chtějí pokračovat.

Co EHMK může přinést městu?
Nechtěli jsme, aby kandidatura skončila jako happening, ale aby měla pozitivní dopad na budoucí generace ve městě, v tom byla důležitá synergie našeho týmu. Hledali jsme univerzální a aktivační témata a hodnoty. Ve městě jsou všichni vlastně spokojení, protože jsou ukolébaní jeho pohodou, ale je to dostačující? Jsme přesvědčeni, že úspěch kandidatury může u účastníků silně zarezonovat svým sdělením: „Probuďte se, musíte se o to skvělé město starat, neboť potřebuje velkou péči nás všech.“

Rozhovor původně vyšel v publikaci REPORT Kancelář Kreativní Evropa 2022. Zpráva na portálu PROPAMÁTKY byla připravena v rámci mediální spolupráce.

Fotogalerie

 

 

Téma: Evropské dotace Památky a cestovní ruch Příklady dobré praxe Soutěže a ocenění Přeshraniční spolupráce Všechna témata