PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihočeský kraj>>Zprávy z regionů>>Budova husitského sboru v Táboře je kulturní památkou

Zpravodajství

Jihočeský kraj

zpět

 

Budova husitského sboru v Táboře je kulturní památkou

23. 10. 2020 Propamatky.info: Sbor Božích bojovníků Církve československé husitské v Táboře se stal kulturní památkou. Sbor Božích bojovníků Církve československé husitské v Táboře se stal kulturní památkou. | Foto: Palickap | Licence: CC BY-SA 3.0 TÁBOR | Areál sboru byl v červenci letošního roku zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek. Objekty byly postaveny na svažité parcele v proluce mezi dvěma činžovními domy mezi ulicemi Farského a Budějovickou v Táboře.

Sbor Božích bojovníků Církve československé husitské v Táboře je puristickou stavbou, která zapadá do moderního předměstí Tábora. Skladba budovy vychází z účelovosti stavby, ale i nesnadných podmínek daných úzkou svažitou parcelou. Budova se zachovala do současnosti v autentickém stavu, včetně konstrukcí, povrchů a výplní vnitřních otvorů. Hodnotu architektury vhodně doplňuje také mobiliář bohoslužebné síně dochovaný z doby výstavby s pozdějšími dodatky. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších staveb meziválečné architektury v Jihočeském kraji.

Pozemek na postavení vlastního kostela v Táboře získala církev 15. září 1932. Projekt ve dvou ideových návrzích vypracovali pražští architekti Jaroslav Kabeš a Václav Vejrych. Konečnou verzi projektu představili na podzim roku 1937 a schválena byla v únoru roku 1938. V ní je již kolumbárium a věž posunutá na jižní nároží stavby. Stavba byla započata hned 11. července téhož roku a dokončena 6. července roku následujícího. Sbor byl vysvěcen 6. července 1939. Do současnosti dochované jednomanuálové varhany, jež postavil Vladimír Skopek, byly v budově instalovány až roku 1946. Do kněžiště bylo v březnu 1947 umístěno sousoší Božích bojovníků – Kristus, Jan Žižka, Jan Hus, Jan Amos Komenský a Petr Chelčický od táborského sochaře Jana Vítězslava Duška. V roce 2010 se dokončily opravy budovy, malování i rekonstrukce varhan. Budova je využívána nejen věřícími, ale i ke kulturním účelům.

Církev československá husitská je specifickou českou národní katolickou církví, která byla vyhlášena 8. ledna 1920. Považuje se za pokračovatelku učení mistra Jana Husa a husitství. Na přelomu let 1919 a 1920 se odštěpila od římskokatolické církve, která byla tehdy chápána jako jeden z nástrojů habsburské protičeské politiky a jako brzda českého národa. Jejími hlavními představiteli se stali Karel Farský a Josef Pícha. Jejím vnějším projevem je používání češtiny v liturgii a přijímání pod obojí. Ve svých začátcích využívala k bohoslužbám římskokatolické kostely.

Bližší informace naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.

Autor: Milan Daněk

Zdroj: Národní památkový ústav

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info