PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Janou Mastíkovou o obnově zámeckého areálu Bzí

9. 1. 2024 Pohled na areál zámku z ptačí perspektivy | Foto: Studio LOXIA | Licence: Všechna práva vyhrazena DOLNÍ BUKOVSKO (ČESKOBUDĚJOVICKO) | Dlouho se památkově chráněný zámecký areál nacházel v neutěšeném technickém stavu až do okamžiku změny vlastníka, kterým se stala společnost LOXIA Consulting, s. r. o. Na podrobnosti jsme se zeptali hlavní architektky studia LOXIA.

Můžete shrnout dějiny areálu?
Bez znalosti historie bychom se nemohli do rekonstrukce pustit a pro pochopení místa je zásadní. Dodnes je vidět, že zámek má trochu charakter tvrze, kterou původně byl. První písemná zmínka o Bzí pochází z roku 1345, kdy tu král daroval nějaké statky Petrovi z Rožmberka. Následnými majiteli byli vladykové z Bošilce, poslední z rodu však zemřel roku 1538. Ještě před rokem 1541 prodali jeho nástupci tvrz Bzí i s vesnicemi Volfovi Hozlaurovi z Hozlau. V době největší slávy v roce 1558 se v areálu nacházela sladovna, pivovar, spilka a poplužní dvůr. Během třicetileté války byl objekt vojáky vypálen. V roce 1651 byla tvrz přestavěna na barokní zámek a ten pak prošel svojí historií. Roku 1673 se dočkal rekonstrukce v romantickém stylu, vznikla kaple sv. Floriana a byla upravena zahrada. Pohnutá je zejména historie po roce 1948, kdy zámek sloužil k bydlení více rodinám, mnohé z nich sem byly vyhnány ze svých hospodářství. Poté areál v roce 1978 převzalo Jednotné zemědělské družstvo Rozkvět a nalézal se tu zejména chov ovcí. Tím nastala doba chátrání, které po roce 1989 s častou změnou vlastníků nabralo na tempu. Na počátku 90. let odtud zmizela historická kachlová kamna nebo mosazná kování ze dveří a oken. Pokusy o opravy se léta nedařily a tak více než 70 let místo chátralo. Perličkou je, že se zde natáčely dva české a jeden francouzský film.

Jak jste dospěli k rozhodnutí koupit a zachránit památku v neutěšeném stavu?
V úvodu jsem zmínila dějinné souvislosti a práce architekta je s nimi úzce spjata, protože to, co zejména tvoří historii, je to, co nás obklopuje jako výsledek lidské činnosti. Tím je často právě práce architektů, stvořitelů památek. Práci architekta a projektanta musíme vnímat jako poslání, je o zodpovědnosti nejen za tvorbu pro budoucnost, ale i za záchranu opravdové historie, tedy našeho kulturního dědictví. Bez zmíněné zodpovědnosti by jinak vše chátralo natolik, že by nic nezůstalo zachováno pro další generace. A to nikdo z nás nechce. Právě z této filozofie našeho ateliéru myšlenka koupě a záchrany areálu logicky vyplynula. Něco bylo samozřejmě náhodou a něco právě logickým vyústěním vlastní historie LOXIA. Studio má za sebou 30letou historii spojenou se záchranou mnoha významných památek na území Prahy. Vše začalo právě před 30 lety projektem záchrany Vinohradské tržnice, pak přes projekty rekonstrukcí historických činžovních domů na pražských Vinohradech až k záchraně a obnově zámečku Kajetánka s jeho oranžerií a celým parkem, rekonstrukci Kejřova mlýna po realizaci projektu Chateau Troja, původně Panského statku vedle Trojského zámku. To byla ta čistě profesní část. Druhá, spíše emocionální část spočívala v tom, že zakladatel LOXIA Milan Veselý byl a je milovníkem jižních Čech. Pravidelně sem jezdí na svoji chalupu a zrovna kolem chátrajícího zámku Bzí, takže jej informace o veřejné dražbě nemohla minout. Nedalo mu mnoho práce nás pro myšlenku záchrany zámku strhnout. Začátek nebyl bez komplikací, v dražbě jsme nejprve skončili jako druzí, kdy jsme s vědomím náročnosti rekonstrukce nemohli konkurovat vítězné nabídce. Naštěstí pro nás vítěz po několika měsících odstoupil, a tím jsme se vrátili zpět do hry, sice se zpožděním, ale o to s větší radostí a úctou. To místo nás prostě totálně uhranulo, úplně jsme Bzí propadli a je teď pro nás vším – láskou, vášní, ale také obrovskou životní motivací.

Které práce bylo nutné provést a v čem spočívá váš architektonický návrh obnovy?
Památka, jako je zámek Bzí, už není tou památkou, kterou můžete rekonstrukcí uvést do stavu skanzenu či klasické expozice zámku či hradu. Historie se na ní podepsala tak, že není zachován žádný mobiliář, žádné původní zábradlí, žádná původní okna, dveře a podobně. Krovy vyžadují díky napadení houbou a škůdci kompletní výměnu. Zůstala zde jen čistá architektura. I ta je významně poškozená, bude mimo jiné potřebovat důkladné statické ztužení a stažení. Takže to první, s čím se musí začít, je důkladný průzkum toho, co se dá zachránit, stanovit, jak to zachránit, a toho se držet. Nejhorší je, když se začne improvizovat a začnou se hledat polovičatá řešení. Někdy to vypadá na první pohled necitlivě, ale máme zkušenosti a víme, že jen tak se dá památce vrátit plnohodnotný dlouhý život. Pouze s takovým přístupem se dá plně obnovit architektonická hodnota stavby, která musí být podpořena nalezením její nové funkce tak, aby žila a nebyla jen nečinnou sochou bez duše a života. V tom tedy spočívá náš architektonický návrh záchrany zámku: dát této památce nový smysl bytí, tím do ní vrátit život, smích, radost, a tedy probudit zpátky její duši. Aktuálně teď pracujeme na obnově krovů zámku a památkově chráněných hospodářských budov. Zde jsme se již posunuli z fáze projektování do reálné obnovy krovových konstrukcí. Po dokončení včetně položení nové krytiny, kterou budou bobrovky v souladu s původní krytinou, začneme osazovat nová okna, která už máme vyrobena a jen čekají na osazení. Při tom všem přemýšlíme, projektujeme a hledáme ta nejlepší architektonická a provozní řešení.

Jaké plánujete využití areálu a kdy by měl být zpřístupněn?
Rádi bychom navrátili místu a zámku jeho původní šarm a slávu, ale především chceme, aby si ho užívali lidé. Proto ho chceme zpřístupnit a udělat z něj víceúčelový relaxační areál. V budoucnu bychom zde chtěli otevřít hotel, společenský sál, zámecké zahrady vhodné například na svatby, restauraci nebo wellness.

Které poznatky přinesl loňský a hojně navštívený den otevřených dveří?
Především nás všichni návštěvníci nabili energií a vřelými slovy plnými podpory, toho si neuvěřitelně vážíme. Zároveň se s námi podělili o spoustu zajímavých vzpomínek, které mají místní pamětníci se zámkem spojené. Mnoho z nich nás upozornilo například na věž zvonice, která dnes již panorama zámku netvoří, ale do budoucna by znovu mohla.

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
Zatím jsou naše poznatky omezeny na úklid areálu a projekční práce, které realizujeme ve vlastní režii. Jakmile rekonstrukční práce pokročí, rádi se s čtenáři podělíme o naše zkušenosti.

Polohopisné detaily naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.

Fotogalerie

 

 

Téma: Hrady a zámky Památky a cestovní ruch Sakrální památky Kraje a památky Stavebněhistorické průzkumy Rozhovory Fotogalerie Všechna témata