PROPAMÁTKY | Zpravodajství - ROZHOVOR | S Petrem Pavelcem o rekonstrukci věže Jakobínka na Rožmberku

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihočeský kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Petrem Pavelcem o rekonstrukci věže Jakobínka na Rožmberku

Zpravodajství

Jihočeský kraj

ROZHOVOR | S Petrem Pavelcem o rekonstrukci věže Jakobínka na Rožmberku

8. 6. 2016 Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích | Foto: archiv Národního památkového ústavu | Licence: Všechna práva vyhrazena ROŽMBERK NAD VLTAVOU (ČESKOKRUMLOVSKO) | Národní památkový ústav se rozhodl obnovit věž Jakobínku na Rožmberku tradičními historickými postupy. Celý projekt, který má i edukační rozměr, přibližuje Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Jak vznikla idea obnovit středověkou věž Jakobínku tradičními technikami?
Věž Jakobínka je zdaleka viditelnou dominantou takzvaného Horního hradu v Rožmberku. Až do roku 1945 se nacházela v relativně dobrém stavu, poté se její stav zhoršoval a na počátku 21. století byla zařazena do seznamu nejohroženějších památek. Národní památkový ústav se rozhodl tento stav řešit. Po složitých jednáních získal v roce 2012 Jakobínku do svého vlastnictví a připravil projekt jejího restaurování a zpřístupnění veřejnosti. Přitom vznikla myšlenka zaměřit se během opravy více než v jiných případech na výzkum a praktické ověřování historických řemesel, stavebních postupů a technologií. Cílem projektu je zachránit a zpřístupnit významnou památku a současně také zachraňovat a uchovávat povědomí o zaniklých nebo zanikajících historických řemeslech a technických dovednostech. Mimo jiné bude restaurování věže probíhat s využitím funkční repliky historického otočného jeřábu. Inspirovali jsme se podobnými staršími aktivitami v Čechách, jako byla například oprava hradu Točník, nebo velkými zahraničními projekty, jako je stavba hradu Guédelon ve Francii.

Můžete popsat plán jednotlivých fází oprav věže?
Zahájení projektu předcházel podrobný stavebněhistorický průzkum věže a výzkum historických vyobrazení středověkých stavebních postupů zachovaných především ve středověkých rukopisech a starých tiscích. Projekt otočného jeřábu je inspirován kresbami italského inženýra Bonaccorsa Ghibertiho (1451–1516) a proslulého umělce Leonarda da Vinciho (1452–1519). Ti si do svých skicářů zaznamenali obdivované stavební stroje, které používal Fillipo Brunelleschi v letech 1420–1434 při stavbě kopule chrámu Santa Maria del Fiore ve Florencii. Leonardo da Vinci se s těmito stroji seznámil, když jako mladý učeň v roce 1472 na florentském chrámu pracoval. V době po roce 1500 se podobné stavební stroje užívaly i ve střední Evropě a nelze vyloučit, že když po požáru v roce 1522 opravovali Rožmberkové kuželovitou střechu Jakobínky, mohl být přitom používán obdobný typ otáčecího jeřábu. Práce byly zahájeny v místním lese ručním kácením stromů, z nichž se postupně připravují dřevěné prvky pro stavbu lešení a výrobu stavebních strojů. Základy pro dřevěné lešení se vyměřovaly pomocí historického nivelačního přístroje na principu zavěšené krokvice a k zatloukání dřevěných kotev pro lešení sloužil speciálně vyrobený pilotážní stroj. K opracování dřeva se užívají repliky středověkých seker, prkna na lešení se řežou pěkně po staru dvojmužnou rozmítací pilou a k zdvihání těžkých předmětů se používá ručně poháněný vrátek s kladkostrojem.

Kdo se na projektu rekonstrukce podílí?
Projekt realizuje Národní památkový ústav s finanční podporou Ministerstva kultury a společností E.ON. Tesař Petr Růžička navrhuje a se svým týmem staví lešení a vyrábí potřebné stavební stroje. Projektovou dokumentaci připravuje osvědčený specialista Vít Mlázovský a architektonický atelier Masák & Partner a generálním dodavatelem prací je renomovaná firma ARCHATT PAMÁTKY.

Projekt obnovy Jakobínky dostal další rozměr, když byli k restaurování věže pozváni čeští a francouzští tesařští učni v rámci výměnného programu Erasmus. K jakým pracím se učni dostanou a co bude náplní jejich pobytu na Rožmberku?
To je právě princip celého projektu – opravovat a současně poskytovat prostor k výzkumu, poučení, odborné praxi nebo k didaktickým aktivitám i k zábavě. Na stavbě se střídají domácí i zahraniční tesařští učni, kteří pod vedením svých školitelů a Petra Růžičky pracují se sekyrami, pilami, používají stavební stroje, učí se chápat jejich mechanické vlastnosti a technické možnosti. Na stavbě probíhají exkurze odborných pracovníků památkové péče, pozorují ji lidé, kteří jsou v Rožmberku na dovolené nebo na výletě, připravují se didaktické programy pro děti. Předpokládáme, že projekt bude trvat ještě nejméně dva roky, abychom v maximální míře využili jeho didaktický rozměr. Mluvíme také o ekologii projektu. Na první pohled si to člověk ani neuvědomí. Na stavbě ale není žádný hluk, slyšíte jenom hovor řemeslníků a zvuky pracovních nástrojů. Cítíte vůni dřeva. Při opravě věže se nespotřebovává téměř žádná elektrická energie – vše je dílem lidského umu, rozumu a svalů. Až stavba skončí, stroje budeme dál používat k didaktickým účelům, dřevěné prvky použijeme k jiným záměrům a zbytek využijeme jako palivové dřevo.

Jaké bude mít v budoucnu věž Jakobínka využití? Plánují se v ní také nové expozice?
Jakobínka zůstane i nadále dominantou hradu, navíc ale bude opravená a veřejně přístupná. Věříme, že se stane atraktivním výletním cílem. V interiéru věže vznikne malá expozice o dějinách věže a projektu její opravy. Rekonstruovaný dřevěný ochoz poslouží k vyhlídkám na celý hradní areál i jeho široké okolí.

Více informací o rekonstrukci věže Jakobínka naleznete na stránkách hradu ROŽMBERK.