PROPAMÁTKY | Zpravodajství

V jistebnickém kostele objevili neobvyklé zdivo

4. 5. 2020 Kostel sv. Michala je výraznou dominantou Jistebnice. | Foto: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích | Licence: Všechna práva vyhrazena JISTEBNICE | Dendrochronologický průzkum v kostele sv. Michala přinesl nečekaný objev. Ve věži byla odkryta dřevěná kostra se zděnou výplní. Specialisté si kladou otázku, proč bylo použito právě hrázděné zdivo, které je pro jihočeský region velmi neobvyklé.

Průzkum prováděný odborníky z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích ve spolupráci s Tomášem Kynclem z DendroLab v Brně ukazuje historii stavebního vývoje kostela v novém světle. Nalezené hrázděné zdivo by většina pracovníků památkové péče očekávala spíš v severních a severozápadních Čechách. „V rámci Jihočeského kraje se jedná o unikát, který snese nejpřísnější srovnání s obdobnými konstrukcemi v Česku,“ prozrazuje David Javorský z Národního památkového ústavu.

Proč tehdejší stavitelé použili tuto pro jižní Čechy neobvyklou hrázděnou konstrukci? „Roli hrála zřejmě rychlost výstavby, menší spotřeba dražších materiálů, jako je kámen či malta, a hlavně hmotnost. Věž už se kvůli stabilitě patrně nedala navyšovat klasickým kamenným zdivem,“ uvažuje Javorský a dodává: „Otázkou však zůstává, proč se tehdejší majitel rozhodl věž tímto způsobem navyšovat. Dřevo na její realizaci bylo pokáceno na přelomu let 1567/68, čímž se navíc řadí k nejstarším datovaným konstrukcím svého druhu v rámci celé země,“ dodává Javorský.

Kostel prochází od roku 2017 rozsáhlou obnovou. Postupně je měněna střešní krytina a místy se opravuje krov. Obnoveno bylo taktéž ochozové patro, kde musela být vyměněna i velká část původních trámů. „Na hrázděné konstrukci zůstalo přibližně 40 procent dřevěných prvků ze 16. století, zbytek musel být nahrazen vzhledem k havarijnímu stavu novými trámy,“ prozradil Javorský.

Výzkum odhalil, že dřevo na zhotovení krovu nad lodí bylo smýceno na přelomu let 1557/58, jen 10 let předtím, než se začalo se stavbou hrázděné konstrukce části věže. Proč po tak krátkém časovém období přistoupil majitel kostela k jeho další přestavbě? Specialisté se domnívají, že vznik krovu nad lodí a následný vznik hrázděného ochozového patra na věži je důkazem hospodářského rozmachu městečka na konci 16. století za vlády Ladislava II. z Lobkovic.

Nepřehlédnutelné jsou také střílnové otvory na severní straně sakristie, viditelné i z přilehlého hřbitova. Proti komu se místní obyvatelé v druhé polovině 15. století bránili? Vzniklo snad obranné polopatro jako reakce na majetkové spory a ozbrojené konflikty mezi Táborem a sousedními celky, které drželi Rožmberkové? „To vše jsou jen hypotézy, které budeme prověřovat analýzou archivních historických pramenů a srovnávacími studiemi,“ nastínil plány odborníků Javorský.

Více informací naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH.

Fotogalerie

 

 

Téma: Kostely Sakrální památky Stavebněhistorické průzkumy Všechna témata