PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Vyšla kniha o českobudějovickém chrámu sv. Mikuláše

2. 1. 2015 Chrám sv. Mikuláše s Černou věží na leteckém snímku | Foto: Pavel Rychtecký - Wikimedia Commons | Licence: CC-BY-SA 3.0 ČESKÉ BUDĚJOVICE | Vyšla nová kniha přibližující dějiny českobudějovického chrámu sv. Mikuláše. Knihu o historii kostela ze 13. století vydal Národní památkový ústav k 750. výročí založení města v roce 2015.

Základní kámen farního kostela pro královské město České Budějovice byl položen kolem roku 1265, krátce po založení města. Několikrát byl významně přestavován, v roce 1641 vyhořel. V roce 1785 se stal katedrálou, tedy hlavním kostelem českobudějovické diecéze. Publikace obsahuje 187 barevných i černobílých fotografií a dokumentů, včetně 3D rekonstrukcí podob kostela v jednotlivých stavebních etapách. Kniha přináší i fragmenty příběhů desítek lidí, kteří spoluutvářeli podobu kostela ve středověku, barokním období, osvícenství i v 19. a 20. století.

Kniha kolektivu autorů Jana Adámka, Jarmily Hansové, Daniela Kováře, Romana Lavičky, Zdeňka Mareše a Zuzany Thomové obsahuje řadu nových informací. „Až dosud si nikdo z laické ani odborné veřejnosti nedokázal přesněji představit, jak asi mohl vypadat českobudějovický kostel sv. Mikuláše, když byl ve 13. století založen českým králem Přemyslem Otakarem II., ba ani poté, co byl rozšířen v závěru 14. století a následně velkolepě pozdně goticky přestavěn po roce 1520,“ uvedla Hansová.

Nad prostorem chrámového trojlodí tehdy byla vztyčena stanová střecha podobné konstrukce jako například nad chrámem sv. Barbory v Kutné Hoře. Tento typ monumentálního zastřešení představuje jeden z vrcholů pozdně středověkého stavitelství a nezpochybnitelný přínos českého království k vývoji evropské architektury. Požár v roce 1641 a následná raně barokní přestavba však zcela změnila vzhled stavby. Autoři nejnovější knihy o této pozoruhodné památce odhalili toto i mnohá další tajemství.

Poslední velká rekonstrukce chrámu skončila loni. Byly při ní objeveny tři krypty a freska patrona. Obnova stála přes 41 milionů korun a více než 21 miliony korun na ni přispěla Evropská unie.