PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihočeský kraj>>Památky a finance>>Archeoskanzen Trocnov

Zpravodajství

Jihočeský kraj

zpět

 

Archeoskanzen Trocnov

15. 11. 2021 Propamatky.info: Žižkův dvorec na fyzickém modelu, který je v současné době vystaven v expozici v památníku. Žižkův dvorec na fyzickém modelu, který je v současné době vystaven v expozici v památníku. | Foto: Jihočeský kraj | Licence: Všechna práva vyhrazena JIHOČESKÝ KRAJ | Výstavba archeoskanzenu v areálu národní kulturní památky Rodiště Jana Žižky v Trocnově je významným investičním počinem Jihočeského kraje. Celý projekt postupné revitalizace trocnovského památníku, který je ve správě Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, započal obnovou expozice Památníku Jana Žižky, následovala příprava a realizace výstavby archeoskanzenu a jako poslední etapa se chystá výstavba návštěvnického a edukačního centra se související infrastrukturou.

Cílem je především snaha vybudovat v dojezdové vzdálenosti od krajského města volnočasový areál nejen pro rodiny s dětmi s výrazným edukačním potenciálem a významným bonusem kulturněhistorického kontextu tohoto místa, které je tradičně ve společnosti vnímáno jako pravděpodobné rodiště husitského válečníka Jana Žižky.

Původní myšlenka na vytvoření hypotetického Žižkova dvorce byla akcelerována v roce 2015 zapojením Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje do projektu I-CULT. Ten je zčásti financován Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Programu přeshraniční spolupráce INTERREG V-A Rakousko – Česká republika. V roce 2018 byl projekt schválen Řídícím orgánem jako projekt Jihočeského kraje Mezinárodní kulturní platforma I-CULT.

Koncepce archeoskanzenu

V roce 2017 byl investorem osloven profesor Jiří Škabrada, přední český odborník na lidovou architekturu a historické konstrukce. Ten připravil v roce 2017 koncepci archeoskanzenu ve spolupráci s architektem Petrem Chotěborem, odborníkem na středověká feudální sídla. Projektovou dokumentaci archeoskanzenu zpracoval následně ve spolupráci s profesorem Škabradou architekt Petr Dostál, který se zabývá rekonstrukcemi historických staveb.

Návrh hlavní stavby celého archeoskanzenu, Žižkova dvorce, vychází z výsledků archeologických výzkumů, poznatků z oblasti vývoje lidové architektury, studia středověké ikonografie i písemných pramenů. Jan Žižka pocházel z prostředí chudších zemanů, tedy nejnižšího stupně tehdejší šlechty. Pro stavby v této sociální úrovni platilo kvalitativní kritérium „o něco lepší než selské“. Název dvorec, který se pro takové areály užívá, představuje zemědělskou usedlost ve stupni vybavení, k němuž bohatší sedláci dospěli o něco později, a to zhruba v 16. – 17. století.

Původně bylo uvažováno, že dvorec bude navržen na základě poznatků, které poskytují archeologicky zdokumentované poznatky dvou historických dvorců přímo v Trocnově. Na základě nepřesvědčivé historické interpretace těchto lokalit však bylo rozhodnuto, že návrh bude vycházet z analogií v širším rozsahu. V jižních Čechách existuje pro sociální kategorii mezi zemany a bohatými sedláky specifický srovnávací materiál ve dvorcích několika malých vesnic mezi Zlatou Korunou a Kamenným Újezdem (tzv. Kouty) s větším počtem zachovaných domů i hospodářských staveb jen o málo mladších, než je námi sledované období (Krnín, Radostice, Čertyně a další).

Z důvodu pochopení sociální různorodosti středověké vesnice je žádoucí kvůli srovnání se zemanským dvorcem prezentovat i příbytky dalších nižších – poddanských vrstev tehdejších venkovanů. V sousedství dvorce bylo tedy navrženo seskupení tří menších areálů – selské usedlosti, drobného chalupnického hospodářství a domku bezzemka. Takovéto sociální rozvržení poskytuje minimální, ale reprezentativní ukázku rozvrstvení vesnických obyvatel a tím i možnost naznačit stupnici typologického a konstrukčního formování jejich staveb.

Pro uspořádání celku byla využita logická vazba domku a dvorce. Domkář odkázaný obživou (kromě řemesla) na službu ve dvorci bydlí nejblíže. Tím se – v určitém odstupu navozujícím představu návesní plochy – jeví jako logické seskupení poddanských areálů ve směru od dvorce v pořadí domek – chalupa – usedlost. Takovéto uspořádání podporuje i skutečnost, že objekty chudších obyvatel se na vesnicích umisťovaly ve vazbě na usedlosti směrem do návesních ploch.

Uspořádání objektů ve dvorci a selské usedlosti je podřízeno pravidlům odpozorovaným v tradičním vesnickém prostředí. Zde měl hlavní slovo v uspořádání dvora dům, resp. vztah jeho typologického schématu vůči světovým stranám, provozním komunikacím a veřejnému prostoru. Podélná vstupní strana domu, obrácená vždy do chráněného prostoru dvora, směřovala pokud možno na nejvíce osluněnou jižní stranu. Ze dvou navazujících možností pro směrování čelní strany domu se preferovala strana východní. Protože možnost volby optimálního řešení bylo třeba vyhradit dvorci, byl jeho dům směrován svou podélnou osou zhruba ve směru V–Z s jižním zápražím, s čelem s obytnými místnostmi směřujícím na východ k veřejnému prostoru.

Doprovodné aktivity

Na stavbu a provoz Archeoskanzenu Trocnov je projektově navázáno mnoho doprovodných aktivit a výstupů. V areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova proběhl již v roce 2018 a 2019 archeologický průzkum celého území včetně geofyzikálního, magnetometrického a palynologického výzkumu. V roce 2020 byl rovněž dokončen stavebněhistorický průzkum stávajícího památníku, tedy bývalého vrchnostenského dvora.

V rámci realizace projektu I-CULT proběhla v roce 2019 a 2020 v areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova řada doprovodných akcí pro širokou veřejnost, které se zaměřily na stavební techniky, řemesla a život ve středověku. Realizován byl i digitální a fyzický model archeoskanzenu, umístěný nyní v expozici, či informační a interaktivní tabule. Celou stavbu průběžně dokumentuje časosběrný filmový dokument.

Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v Bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadech Jihočeského, Královéhradeckého, Pardubického, Zlínského a Středočeského kraje nebo na Magistrátě města Liberec, on-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.

Čtěte také:

Autor: Ivan Náprstek

Zdroj: Jihočeský kraj

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info