Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihočeský kraj>>Opravené památky>>V Jindřichově Hradci opravili zámecký rondel
17. 12. 2012
Při obnově fasády rondelu nahradila dosavadní vzhled terakotová barva v kombinaci s pískovou. | Foto: Archiv Národního památkového ústavu
Revitalizace památky přišla Národní památkový ústav na 5,5 milionu korun. Lidé si ho poprvé mohli prohlédnout minulý víkend při adventních trzích v zámeckém areálu. Během oprav fungoval rondel pouze v omezeném režimu, nekonaly se tam svatby ani koncerty. Nyní je rondel v plné své kráse součástí a jakousi třešínkou na dortu dvou prohlídkových tras.
Rondel představuje jednu z pěti dochovaných renesančních staveb kruhového půdorysu v České republice. Řemeslníci na pavilonu museli odstranit poškozenou střešní krytinu, nahradit poškozené části krovu a nově pokrýt pražským prejzem. Výrazně se změnily barvy fasády, která se navrátila k renesanční podobě. Dosavadní vzhled nahradila terakotová barva v kombinaci s pískovou.
K neočekávanému nálezu došlo během oprav vrcholové makovice. Byly v ní objeveny kovové pouzdro a plechová krabička obsahující různorodé dokumenty od konce 19. století do poloviny 20. století. Kromě písemných zpráv o předchozích opravách obsahoval nález také fotografie Černínů, jejich zaměstnanců a řemeslníků, kteří se na opravě podíleli, tehdejší noviny nebo programy jindřichohradecké opery z padesátých let 20. století.
Rondel vznikl na závěr velkolepé přestavby starého hradu v reprezentativní renesanční zámecké sídlo. Od počátku své existence byl určen k zábavě, jeho bohatě zdobený interiér ve stylu manýrismu byl v letních měsících místem pro pořádání plesů, koncertů a přijímání hostů. Vnitřní prostor rondelu je zajímavý svými akustickými vlastnostmi, kvůli kterým hudebníci hráli v prostoru pod podlahou. Odtud uprostřed sálu ústil úzký otvor, který zakrývala tenkostěnná bezedná váza, přenášející zvuk ze sklepa k tančícím nebo hodujícím posluchačům.
Rondel sloužil ke svým účelům až do velkého požáru v roce 1773. V 19. století byly prostory rondelu používány zejména jako spižírna, dřevník a později dokonce i jako maštal. Někdejší podoba se mu vrátila až po rekonstrukci v roce 1990. I dnes slouží jako prostor pro pořádání kulturních akcí, svatebních obřadů i reprezentačních akcí.
Autor: Zbyněk Konvička
Zdroj: Národní památkový ústav