PROPAMÁTKY | Zpravodajství - ROZHOVOR | S Ondřejem Protivou o obnově svatostánku

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Ondřejem Protivou o obnově svatostánku

Zpravodajství

Hlavní město Praha

ROZHOVOR | S Ondřejem Protivou o obnově svatostánku

4. 4. 2025 Příprava materiálu | Foto: Ondřej Protiva | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | Dřevěný kostel sv. Michaela archanděla v zahradě Kinských na Petříně představuje cennou sakrální památku na jejíž obnově se pracuje prakticky od jejího požáru v roce 2020. Na detaily vzniku nových dřevěných částí jsme se zeptali jednoho z tesařských mistrů.

Můžete shrnout dějiny vyhořelého kostelíku?
Jedná se o typickou lidovou pravoslavnou roubenou stavbu z ukrajinského Zakarpatí. Dle dendrochronologické analýzy bylo potvrzeno, že pochází z 30. let 18. století. V roce 1793 byl kostel prvně přesunut z obce Velké Lúčky do Medvedovců u Mukačeva. Poté, co si místní věřící postavili nový zděný svatostánek, nabídli ten dřevěný inzerátem k prodeji. U příležitosti 10. výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu o kostelík projevilo zájem Národní muzeum a stavbu zakoupilo do sbírek Národopisného muzea. Rozmontovaná konstrukce putovala do Prahy koňskými spřeženími a vlaky, kde byla v horní části Kinského zahrady znovu sestavena. Slavnostní otevření se konalo 10. září 1929. Od 70. let 20. století byl odinstalován vnitřní mobiliář, který byl uložen v terezínském depozitáři Národního muzea. Roubená stavba se třemi cibulovými věžemi, šindelovou střechou, arkádovou předsíní a ochozem vyhořela 28. října 2020. Nenávratně tak byly zničeny všechny původní konstrukce krovů, část stropů, nemalý díl severního ochozu a související šindelová krytina. Spodní srubová konstrukce (loď a sakristie) vydržela přibližně z 80 procent. K provizornímu zastřešení ohořelého torza podle návrhu statika Jana Vinaře došlo v únoru 2021. Po vytvoření všech potřebných průzkumů v součinnosti s požadavky Národního památkového ústavu vznikla pod vedením architekta Matyáše Ciglera projektová dokumentace obnovy. Současně také vznikl restaurátorský průzkum původního kostelního mobiliáře.

Jaké dřevo bylo použito na tesařsky opracovávané roubené díly a odkud bylo zvoleno?
Původní srub kostela sv. Michaela byl postaven z dubového dřeva, a proto se na opravu částí poškozených požárem také používá dub. Část stromů pochází z polesí Lesů hlavního města Prahy, konkrétně z Xaverovského háje, část z lesů pod správou města Nový Bydžov. Stromy byly vybrány v lese nastojato, pokáceny před listopadovým a prosincovým novoluním a následně z nich byly udělané výřezy příslušných délek a dimenzí.

Které tradiční nástroje při opracování užíváte?
Na trámech kostela je i po požáru zachováno velké množství stop po nástrojích našich předchůdců. Stopy širočin, dvoubřitých seker bradatic a plankačů, což jsou specifické sekery bradatice nasazené na dlouhém toporu. Naší snahou je se co nejvíce přiblížit povrchům původního materiálu, proto používáme stejné nástroje – širočiny a bradatice.

Dokdy by měla být vaše práce dokončena a co by mělo následovat?
Materiál na opravu srubu kostela by měl být připraven v druhé polovině dubna a poté začne samotná oprava srubu, která bude postupovat od základových trámů. Naším cílem je zachovat maximální množství původního dřeva, proto bude oprava prováděna protézováním a plonbováním vyhořelých spojů. Počítáme, že oprava srubu bude dokončena na podzim tohoto roku, následovat bude stavba věží a pokládka krytiny.

Které další zajímavé pracovní výzvy máte před sebou?
Doprava materiálu na Petřínský svah po parkových cestičkách a následná postupná výměna poškozených prvků srubu je letošní výzva, která leží před námi. Dalším zajímavým projektem, který se připravuje ve spolupráci s Národním muzeem pivovarnictví v Kostelci nad Černými lesy, je rekonstrukce mlýnského složení unikátně dochovaného žentourového mlýna tamtéž.

Další informace naleznete na FACEBOOKU. O veřejné sbírce na obnovu kostela více ve FINANCOVÁNÍ.