Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Tipy a inspirace>>Plán proměny Desfourského paláce v multifunkční muzeum
10. 2. 2025
Současný stav budovy | Foto: Kryštof Havlice
Hlavní cílovou skupinou multifunkčního prostoru městského typu s použitím moderních technologií se mají stát rodiny s dětmi. Vzniknout mají muzeum (ve všech podlažích přístupné), kinosál, přednáškové sály a knihovna. Zajímavým lákadlem se kromě interaktivního charakteru instituce mají stát neopakovatelné výhledy na město. V místech dnešní půdy se počítá s prosklenou střechou (za použití tašek vyhlížejících jako tradiční krytina), restaurací, výjimečným prostorem pro krátkodobé pronájmy, moderní vyhlídkovou terasou nebo venkovními eskalátory. Finální podoba se bude odvíjet mimo jiné dle rozsahu a náročnosti požadavků památkové péče.
Mezi další stavební úpravy budou patřit například výtahové šachty, neméně podstatné bude odstranění mnoha novodobých nepůvodních přístaveb a vestaveb vnitřní dispozice. Naopak zachovány by měly být malované stropy nebo původní uměleckořemeslné prvky. Volba architekta Jakuba Ciglera pro přípravu odvážné studie nebyla náhodná. Autor dlouhodobě spolupracuje s developerem na okolní výstavbě, připravuje mimo jiné ztvárnění chystaného přemostění nádraží a zná celou okolní lokalitu z hlediska budoucího urbanistického rozvoje. Kromě důležité ekonomické soběstačnosti nového muzea by rád Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy, v souvislosti s novým prostorem využil kromě klasických jednorázových vstupenek také nové permanentky (formou QR kódu) umožňující opakovaný vstup po celý rok. Desfourský palác by se měl v budoucnu organicky propojit s vizí vznikajícího konceptu s názvem Florenc 21.
Desfourský palác byl postaven v pozdně klasicistním stylu v letech 1845–1847. Architektem byl Josef Kranner, který jej vybudoval pro hraběte Desfours-Walderode. Uvnitř se částečně zachovaly původní interiéry, trojramenné visuté mramorové schodiště, mozaikové parketové podlahy a další cenné předměty jako lustry, vitráže a kachlová kamna. V přízemí a prvním patře jsou sály s původní stropní výmalbou a dekory, na kterých se podíleli malíř Karel Nacovský a sochař a štukatér Ferdinand Pischelt. Hlavní schodiště patří k autenticky nejzachovalejším prvkům paláce z 19. století.
Další informace naleznete na stránkách MUZEA PRAHY.
Autor: Kryštof Havlice