PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Tipy a inspirace>>Jan Blažej Santini Aichel v Národním technickém muzeu

Zpravodajství

Hlavní město Praha

zpět

 

Jan Blažej Santini Aichel v Národním technickém muzeu

12. 12. 2023 Propamatky.info: Model kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je nejznámější Santiniho stavbou u nás. Model kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je nejznámější Santiniho stavbou u nás. | Foto: Národní technické muzeum | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | Národní technické muzeum otevřelo výstavu Santini a svět jeho architektury (1723–2023), která je věnována výjimečnému baroknímu architektovi, tvůrci ve stylu takzvané barokní gotiky, jehož 300. výročí úmrtí si letos připomínáme. Navštívit ji můžete až do 5. ledna 2025.

Jeho vrcholným dílem je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, který je významnou památkou světového kulturního dědictví UNESCO. Národní technické muzeum touto výstavou připomíná světový význam předního českého barokního architekta, který byl po dlouhou dobu opomenut a teprve v posledních 100 letech je znovu objevován.

Na výstavě budou postupně vystaveny originální plány jeho staveb zapůjčené z klášterů Melk, Zwettl, Rajhrad a z Moravské galerie. K vidění dále budou modely a fotografie Santiniho staveb. Výstavu připravili ve spolupráci s kurátory z Národního technického muzea (Martinem Ebelem, Lukášem Hejným, Martinem Šámalem a Karlem Ksandrem) autoři z Univerzity Karlovy (Jakub Bachtík, Richard Biegel, Petr Macek) a z Masarykovy univerzity v Brně (Jiří Kroupa). Expozice vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury.

„Santini tvořil v symbióze tvarů a světla a zároveň s úctou ke statice a k Pánu Bohu. Dodnes je stále platné hodnocení Santiniho vrstevníka, opata plaského kláštera Eugena Tyttla, který ihned po Santiniho smrti v roce 1723 napsal: ‚Hle, závistivá smrt nám v kvetoucím věku čtyřiceti šesti let vyrvala našeho pana Santina, vzácného architekta, muže za života slavného a důstojného, který by měl žít sto let, aby svět získal více jeho děl, která by příští generace obdivovaly.‘ Zcela poprvé zde budou postupně vystaveny originální Santiniho plány z českých, německých i rakouských archivů,“ uvádí Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea.

Jan Blažej Santini je jedním z nejznámějších barokních architektů, jakousi celebritou a v některých výkladech až bájnou postavou, kterou obklopuje spousta mýtů. Výstava se pokouší postavit santiniovský příběh zpátky na zem, aniž by ho ale zbavila jeho kouzla. „Nešlo nám o santiniovskou revoluci. Snažíme se ale povědomí o Santinim doplnit o několik nových pohledů, které možná leckterého návštěvníka překvapí,“ vysvětluje jeden z autorů výstavy Richard Biegel.

Expozice se nesnaží vyprávět ucelený příběh Santiniho života a díla, ale nabízí tematická zastavení, která dávají nápovědu, jak Santiniho architektuře rozumět. Návštěvníci se dozvědí, odkud Santini čerpal nápady, jak dokázal své vize přizpůsobovat podmínkám dobového stavitelství nebo jaká asi byla jeho pracovní metoda. „Vše se snažíme ukazovat na modelech, dobových plánech a kresbách. Pro přiblížení Santiniho tvůrčího postupu jsme využili speciální animaci,“ přibližuje spoluautor výstavy Petr Macek.

Kromě zápůjček řady exponátů z jiných kulturních institucí je výstava doplněna modely Santiniho staveb, které pro ni byly nově zhotoveny. Z originálních plánů budou v prvním období konání výstavy k vidění, např. kresby vstupní fasády kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou z roku 1719, který zapůjčila Moravská galerie v Brně, a návrh boční fasády klášterního kostela v Kladrubech z období kolem roku 1711, který je uložen v benediktinském klášteře v Melku.

Výstavu doprovodí obsáhlá publikace s názvem Santini a svět jeho architektury, kterou Národní technické muzeum vydá ve spolupráci s nakladatelstvím Karolinum v roce 2024. Výstavu je možné navštívit do 5. ledna 2025.

Bližší informace naleznete na stránkách NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA.

Autor: Jan Duda, Zbyněk Konvička

Zdroj: Národní technické muzeum

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info