PROPAMÁTKY | Zpravodajství - Cyklus přednášek Památky 2025

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Tipy a inspirace>>Cyklus přednášek Památky 2025

Zpravodajství

Hlavní město Praha

Cyklus přednášek Památky 2025

5. 3. 2025 Pozvánka na první přednášku o katedrále sv. Víta | Foto: Ústav památkové péče ČVUT | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | Ústav památkové péče a Ústav teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS pořádají 13. ročník přednáškového cyklu Památky 2025. Připraveno je osm přednášek z oblasti památkové péče a dějin architektury.

Pestrou škálu témat představí odborníci z Fakulty architektury ČVUT i mimo ni. Setkání se budou konat v budově Fakulty architektury ČVUT vždy v úterý od 18 hodin v posluchárně č. 107 Janák v Praze-Dejvicích.

11. března | Katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Jak se stavěla a jak se restauruje | Petr Chotěbor

Památkář a kastelolog Petr Chotěbor připomene ve zkratce budování katedrály ve středověku, s důrazem na stavební etapy Matyáše z Arrasu, Petra Parléře a jeho pokračovatelů. Některé poznatky o praxi stavební huti lze číst i po staletích ze stavby. I k tomu může posloužit lešení, které se každoročně objeví na některé části architektury. V přednášce budou představeny vybrané ukázky restaurátorských zásahů.

18. března | Klasická řádová architektura v italském a českém provedení | Jiří Tourek

Přednáška představí, jak Brunelleschi, Alberti a Bramante znovu ustavili řádovou architekturu, a též, jak se to projevilo v českém prostředí: na příkladech raných realizací sloupových řádů v areálu Pražského hradu a pěti příkladech děl z pozdější doby. Nebude se zabývat přímo samotnými sloupy, jejich podobou či významem, nýbrž tím, jak se užívaly na různých budovách.

25. března | Architektky ve stínu: Ženy v české architektuře 20. století | Klára Brůhová

Přednáška se bude zabývat tématem žen v české architektuře 20. století. Představí profesní trajektorii a díla Milady Petříkové-Pavlíkové – první promované architektky, která opustila brány pražského ČVUT. Bude se věnovat také dalším generacím architektek, jejich profesnímu uplatnění na tuzemské architektonické scéně a recepci jejich tvorby.

1. dubna | Zvířetice známé i neznámé | Martin Šanda, Michael Rykl

Už téměř desetiletí po etapách probíhající stavebněhistorický průzkum rozsáhlé zříceniny hradu a zámku Zvířetice na Mladoboleslavsku postupně vydává své plody a začíná skládat komplexnější obraz vývoje památky. V mnohém nejen odlišný od starších interpretací, ale také daleko složitější. Co všechno tedy o této známé stavbě dnes víme, a co naopak nikoliv? A co můžeme říci o její aktuálně nejprozkoumanější části, jíž je její západní křídlo?

8. dubna | Cisterciácká klášterní krajina na Plasku | Pavel Beneš

Přednáška se zaměří na kulturní krajinu utvářenou plaským klášterem s mozaikou jedinečných sakrálních staveb, drobných památek, hospodářských dvorů a rybníků. Hovořit se bude o poutním kostelu Zvěstování Panně Marii s někdejším proboštstvím v Mariánské Týnici a také o Staré plaské cestě, v baroku doplněné sochami. Plaská krajina je od roku 2024 nositelem označení Evropské dědictví spolu s dalšími cisterciáckými krajinami v Evropě.

15. dubna | Laboratoř obnovy měst | Milena Hauserová

Krátké období mezi oběma světovými válkami bylo prostorem, v němž krystalizovaly představy o ideálních způsobech, jak naložit se strukturou historických měst. Většina nových idejí však ztroskotávala na realitě vlastnických poměrů, které petrifikovaly existující stav a jen výjimečně skýtaly prostor rozsáhlejším koncepčním řešením. Zničení mnoha evropských měst za druhé světové války nebo jejich vylidnění daly vzniknout zcela unikátní situaci. Obnova se stala laboratoří otevřenou k experimentu.

22. dubna | Kladrubský klášter. O jedné fasádě? | Michal Profant

Stavební historik Michal Profant se zaměří na výpověď fasády jižní boční lodi konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie v kontextu starších i aktuálních stavebněhistorických a archeologických zjištění. Vrstevnatá a v rámci areálu unikátně dochovaná fasáda v sobě zrcadlí několik staletí proměn kláštera a umožňuje poznání historicky jinak téměř zcela zaniklých středověkých a raně novověkých fází konventních budov.

29. dubna | Naši lidé na Nilu František Schmoranz a Max Herz Paša | Pavel Kalina

Tématem setkání budou počátky a současnost památkové péče v Egyptě. Ve druhé polovině 19. století se rozvíjel zájem nejen o egyptskou kulturu doby faraonů, ale stále více také zájem o mladší památky z křesťanské a islámské éry. Významně k tomu přispěli architekti ze střední Evropy. Jejich odkaz je živý i v současnosti, kdy nároky moderní společnosti vystavují historickou architekturu stále většímu tlaku.

Pozvánky na jednotlivé přednášky najdete ve fotogalerii. Bližší informace najdete na stránkách ÚSTAVU PAMÁTKOVÉ PÉČE ČVUT. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.