PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Výstava představí odlišný pohled na dobu Václava IV.

28. 9. 2019 Na výstavě je k vidění i sedlecká monstrance. | Foto: Ústav dějin umění Akademie věd České republiky | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | Při příležitosti 600. výročí úmrtí Václava IV. připravil Ústav dějin umění Akademie věd České republiky výstavu, která přináší odlišný pohled na panovníka. Zhlédnout ji můžete do 26. října v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd na Národní třídě.

„Cílem výstavy a doprovodných programů je ukázat návštěvníkům odlišný pohled na dobu Václava IV., pokládaného často za panovníka neschopného, zodpovědného jak za náboženské a společenské napětí v českém království před vypuknutím husitské revoluce, tak za krizi vztahů k říši i k papežskému stolci. Umění jeho doby v českých zemích představuje přitom vrchol ve výtvarné kvalitě i spektru námětů a nových, zcela netradičních přístupů. Nejen k nim má výstava přitáhnout pozornost,“ říká spoluautorka výstavy Klára Benešovská z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky.

Představena bude také architektura Václavových rezidencí, která spočívala v rafinované jednoduchosti zakódované v konfliktu nepravidelného půdorysu s ideálně pravidelnou klenbou. To se pokusí přiblížit jak samo architektonické řešení vnitřního prostoru výstavy evokující prostor kaple z hradu Krakovce, tak modelové rekonstrukce původního vzhledu kaplí Vlašského dvora v Kutné Hoře a hradu Krakovce.

Mimořádné kamenosochařské práce pozdní fáze svatovítské huti doloží vybrané figurální a listové konzoly z opěrného systému katedrály. K vidění bude i socha sv. Kateřiny z farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě. Sepětí stavitelského mistrovství pražské katedrální huti se zlatnictvím představuje monstrance ze Sedlce, zatímco desková malba Březnické Madony, zhotovená na přímou objednávku Václava IV., ukazuje specifické postavení byzantských ikon v tehdy se rodícím sporu o oprávněnost náboženského obrazu vůbec.

„Vzory zobrazování Krista, Panny Marie a světců spolu s bohatým rejstříkem lidských tváří poznamenaných emocemi představuje tzv. Ambraský vzorník – dílenská pomůcka či možná jakési propagační portfolio tehdejšího malíře,“ doplňuje spoluautor výstavy Jan Klípa. Do „záhadných“ obrazů v iluminovaných rukopisech Václava IV. návštěvníka uvedou ukázky z Bible Václava IV.

Komentované prohlídky s autory výstavy z Ústavu dějin umění AV ČR, vždy od 16.30 hodin:

• 16. října | s Janem Klípou 
• 23. října | s Miladou Studničkovou

Bližší informace naleznete na stránkách ÚSTAVU DĚJIN UMĚNÍ AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY nebo na FACEBOOKU.